Články / Rozhovory

Náhody to nejsou: Jested

Náhody to nejsou: Jested

David Vo Tien | Články / Rozhovory | 15.06.2015

Jested, projekt Tomáše Severy, se postupně rozrostl na hudební těleso bez pevné sestavy. Ještě v roce 2014 poslal skladbu Shadow of Kolín do Startéru Radia Wave, ze kterého sice nevyšel s výhrou, zato s několika remixy a klipem od Kittchena. Letos se přihlásil už s kapelou do soutěže 1BAND2PLAY, odkud jedou vítězně na Colours of Ostrava a nahrávat desku.

„Jested je projekt jednoho a vznikl z nejtvrdšího jádra kapely Nadpřirození“. Jak se z jednočlenného projektu stane kapela, co si chystá playlist na Colours of Ostrava?
Kapela vznikla tak, že jsem v zimě přemýšlel, jak tracky dodělat na živý hraní a probíral to s kamarády a spřízněnými muzikanty. Jurachym s náma začínal a Radek se mnou kdysi hrál, tak jsem je oslovil.

Ale to je pořád velký kus od toho přihlásit se do soutěže a vyhrát ji.
Tracky, který hrajeme, vznikaly tři roky. Většinou jsem na nich pracoval v noci, tomu taky odpovídá tempo a možná i nálada. Ale do soutěže jsem to poslal jen s tím to zkusit, nečekali jsme postup. Taky jsem si říkal, že by mě zajímalo, jestli dokážeme obstát před někým, kdo ty věci nezná a vnímá je nezaujatě. A největší motivací byla podpora desky, kterou chceme tenhle rok dokončit. Hraní na Colours je samozřejmě krásná představa, už jen proto, že tam bude Björk.

Kromě profilu s krátkým fragmentem nečitelného živáku se mi o Nadpřirození nepodařilo nic najít. Je to záměr, držet kapelu mimo internet?
Je to trochu vtip, ale kapela Nadpřirození existuje. Zakládali jsme ji s Dominikem Čejkou, Jirkou Thýnem a Honzou Haubeltem před dvaceti lety. Doteď si pamatuju, že jsme jezdili na zkoušky, a já měl v přehrávači Morphine, desku Yes. I na Jestedu se kluci svým způsobem podílejí. Udržet tuhle kapelu mimo internet nebylo tak těžký, nahrávky mám na kazetách a hráli jsme jen dva koncerty. Na prvním s velikánama, jako jsou Rafani, a ten druhej, poslední byl na malým festivalu Keňské Kvílení, před náma hrála kapela Ta Fixa ta píše.

Spoluhráče na živé hraní jsi sehnal až teď, takže sis všechno skládal a nahrával sám, předpokládám. Desku budete nahrávat jako kapela, nebo máš jasnou vizi sám?
S Jurachymem jsem začínal, pak nějakou dobu pracoval sám, občas Viktor z Cocoon nebo Petr z JTNB nahráli basu. Ale určitým způsobem se na Jestedu podílí spousta dalších lidí. Lukáš Chodoba aka Spinks, se kterým si posíláme tracky a konzultujeme, taky nám poslala krásný vokály Makak ze Startéru. A další, nerad bych na někoho zapomněl. Desku bych rád dodělal dohromady, pokud se nám to podaří propojit. Já a Honza máme děti, takže je to náročný s časem.

Pouštíte dětem svoji hudbu?
Pouštím, synovi Mikulášovi jsou čtyři. Nevím, jestli jsou to náhody nebo to nějak odtuší, ale občas mu dema pouštím s tím, že neví, kdo to dělal, a většinou se usmívá a říká „pěkný”, nikdy mi do toho nekecá. Zkoušel jsem mu pouštět i jiný desky a nevím, jak je to možný, ale věci, který mně nejsou až tak blízký, nechce poslouchat.

Na profilu máš fotku za bicíma, kapely ti píšou, že tě chtějí do kapely, na bicí jsi hrál v Disquiet. V Jested hraješ na kytaru, místo trsátka máš e-bow. Co bylo dřív, kytara, nebo bicí, a jak ses k hudbě dostal?
To byla jen jedna nabídka, ale takhle to zní moc hezky, a v Disquiet jsem hrál jen chvíli. K hudbě jsem přišel na základce, dostal první kytaru od táty, mám ji pořád. Potom na střední nebo na vejšce jsem měl půjčený klávesy, kde se daly nahrávat tři stopy. Tam jsem si zkoušel dělat první soudtracky k „filmům”, ale znělo to všechno jako hodně špatný Badalamenti, páč jsem byl uchvácený Lynchem. Potom jsem začal dělat věci na kompu a většinou hrál na bicí v kapele. Teď jsem se ke kytaře vrátil.

Stává se ti, že koukáš na film a říkáš si „ne, to se tam nehodí” a představuješ si tam muziku podle svého?
To ani ne, spíš pokud to jsou silný věci, sleduju titulky, kdo dělal hudbu. Nedávno jsem byl na Birdmanovi a byl nadšený, skvělý film a soundtrack založený jen na rytmice bubeníka, který se tam občas objevil ve střihu se soupravou. Fungovalo to krásně.

Když už jsme u soundtracků, kdo tě ještě baví kromě Badalamentiho?
Morricone, Goldsmith, Santaolalla, Nitzsche, z českých Svoboda a Liška a další. Mám to spojený spíš s konkrétními filmy. Dost mě ovlivnily ty Formanovy, třeba Přelet nad kukaččím hnízdem je zásadní, tam dělal hudbu zmíněný Nitzsche.


Tribute to Le Corbusier. V Praze není moc kapel, co by věnovaly skladbu architektovi. Zajímáš se o architekturu?
Zajímám, asi ne tolik jako o hudbu. Tribute to Le Corbusier se původně jmenoval jinak, ale když jsem to stříhal a poslouchal, vzpomněl sem si na něj. Vlastně jsem ten text trochu rozbil Kláře Vágnerový, pardon. Ale Le Corbusier je pro mě důležitý díky svým výrokům, nejen kvůli domům, ve kterých se blbě bydlí.

Kromě tématu vybočuje song zpěvem i zvukem. Další skladba se zpěvem RA se žánrově vzdaluje asi nejdál. Kromě Kittchena jsi taky remixoval Clarinet Factory a kapelu Fred Madison. Je pro tebe pestrost důležitá?
Rozhodně. Ale náhody to nejsou, i když jsem se k tomu dostal shodou náhod. Kittchen mě dostal poslední deskou Radio a na jeho profilu jsem se dozvěděl o remixování, tak jsem ho oslovil. Fred a Neutrino byli ve Startéru, od toho se to odvinulo. O Clarinet Factory jsem se dozvěděl pozdě, když už bylo všechno uzavřené. Tehdy jsem slyšel rozhovor na Radio 1 s Josefem Sedloňem a Clarinet Factory a zazněly tam skvělý remixy od Floexe a třeba 5Steps od Hidden Orchestra. To mě tak rozsekalo, že jsem to chtěl zkusit taky. Navíc mám Clarinet Factory moc rád, i když to znám hlavně z nahrávek.

Ve StreetCulture jsi říkal, že Trainspot je pro tebe nejdůležitější song a vznik klipu byl pro režisérku Harunu Honcoop velmi osobní.
S Harunou jsme se potkali v Disquiet při natáčení klipu. Teď dělala KinoKabaret a ptala se mě, jestli by mohla použít Trainspot pro svoje video, který už bylo skoro dokončený. Nejdřív jsem jí do toho trochu kecal, ale nakonec jí nechal volnou ruku. Pro mě je největší satisfakce, že track žije svým vlastním životem a někoho oslovil. Nicméně když jsem Trainspot dělal, představoval jsem si jinej příběh. (smích)

Startér, remixy, klip a 1BAND2PLAY má Jested za sebou. Před sebou Colours of Ostrava a desku. Co bude dál?
To bych taky rád věděl…

Info

www.facebook.com/jested10?ref=hl
www.soundcloud.com/jested

Live:
Gram Bazaar vol.5
20. 6. 2015, Bajkazyl, Praha

Colours of Ostrava 2015
16. - 19. 7. 2015, Dolní oblast Víktovice, Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: A Dull Set

redakce 11.07.2020

Jak se žije expatům v hlavním městě, jestli se tu cítí a sami a co by si přáli najít v každé backstagi?

Dalibor Hála (VlčkoviceFest): Objevit pár nových věcí i pro sebe

Jarmo Diehl 07.07.2020

VlčkoviceFest je každoroční víkendová multižánrová akce, jejíž první ročník proběhl už před patnácti lety, to ještě pořádalo občanské sdružení Podblanicko.

Edúv syn: Tak to pusť…

redakce 06.07.2020

V nové rubrice Tak to pusť… Full Moon vybírá hudebníkům desítku hudebních ukázek a povídá si o nich s nimi. V premiérovém díle hovořil objev slovenského rapu Edúv syn.

Martin Kalenský (Světadílna): Tak trochu divnej country club

Libor Staněk 01.07.2020

Nezávislý prostor Světadílna se za dobu své krátké existence stal stěžejním místem pro pořádání hudebních akcí na jihu Čech. Skejty a country?

Vstupní prohlídka: Melis

redakce 30.06.2020

Písničkářka a producentka Melis je dlouhodobě usazená v Berlíně. Před vystoupením v Mariánských Lázních ji necháváme projít vstupní prohlídkou.

Marianna Cimburová (Festival Deziluze): Máme rádi kontrasty

Jarmo Diehl 23.06.2020

Začátek léta se už slibně rozjíždí, tedy co se týče menších festivalů, čehož důkazem je i multižánrová Deziluze, letos se odehrávající v pivovaru Herold.

Vstupní prohlídka: LemonHeart Club

redakce 16.06.2020

LemonHeart Club tolik nevěří na melodie, spíš na noise, sludge, drone, jak dokazuje i aktuální nahrávka Nevědomí. I do něj se vydali členové skupiny během Vstupní.

Douška vydavatelská: Deadred Records

redakce 14.06.2020

Label Deadred se věnuje především vydávání „slovenského over-electronického terénu“. Co chystají, co mají venku?

Markéta Rodryčová (Oakfest): Už nechceme jen pařit

Jarmo Diehl 10.06.2020

Jeden z mála a prvních letošních takřka letních festivalů se uskuteční v Dubu nad Moravou. Co a jak bude? Muzika i battly.

Vstupní prohlídka: sinks

redakce 09.06.2020

Poslední EP July vychází kapele již 19. června, tedy dva dny po brněnském koncertě, na kterém budou předskakovat Chief Bromden.