Články / Profily/retro

Nathan Fake, techno romantik

Nathan Fake, techno romantik

iob | Články / Profily/retro | 23.10.2015

Rodák z anglického Norfolku, celým jménem Nathan Paul Fake, nyní usazený v Londýně, se věnoval hudbě už od doby, kdy mu bylo „-náct“, a poslední dekádu je svébytným a originálním umělcem ve vodách elektronické hudby.

Sám Nathan i jeho začátky jsou velmi úzce spjaty s malým ostrovním vydavatelstvím, s o to větším, až kultovním statusem a spoustou příznivců po celém světě - Border Community, který má pod palcem jeho kamarád, výjimečný hudebník James Holden -, vedle nich zde vydávají i třeba Extrawelt, kteří taktéž vystoupí na Lunchmeatu.

Fake si získal pozornost už prvním dlouhohrajícím albem s romantickým názvem Drowning in a Sea of Love. Neotřelá a osobitá deska, s abstraktní a místy silně melancholickou náladou svádí k lehnutí si do trávy s rukama za hlavou, na louce bezstarostných vzpomínek z dětství. V jeho podání je elektronika emotivní, zvláštní, ale krásná.


Na začátku jeho styl označili jako neo-trance, a i když jsou žánrové škatulky zavádějící, inspirací byl právě raný trance a tehdejší minimal techno vlna, zároveň si Fake nechává prostor pro experimenty – odtud komplikovanost a (ne)uhlazená syrovost IDM. Berlínský Paul Kalkbrenner nebo severský Trentemoller jsou jeho známější kolegové s podobným zvukovým cítěním.

Mladý kudrnatý hezounek, libující si v zasněných melodiích, předvádí naživo smršť vlastních skladeb, které jsou k nepoznání od těch na desce. Podobně orientované je i jeho následující minialbum Hard Islands. Zatím poslední dlouhohrající desku Steam Days vydal už jako uznávaný producent zvukových orgasmů – hypnotické mantry se silně vtahující atmosférou, hmatatelné, a přesto neuchopitelné. Lázně pro (d)uši.


Nathan Fake je rovněž vyhledávaným autorem remixů – předělal skladby např. od Dorian Concept, Clarka, Jona Hopkinse nebo i Radiohead. Loni založil vlastní hudební značku Cambria Instruments, kde letos vydal EP s názvem Glaive, na kterém pokračuje v odhalování imaginárních zvukových vesmírů se spoustou prozkoumání hodných vrstev. Ví totiž, že nás obohatí trpělivý, několikátý poslech.

Info

Lunchmeat Festival 2015
23. 10. 2015
Národní galerie – Veletržní palác, Praha
www.lunchmeat.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hydra, fragmenty dokonalej anarchie

Mimi Filova 11.09.2020

Vo vzduchu sa vznášajú fragmenty bohémstva z minulého storočia, kedy to bolo útočisko umelcov vrátane Henryho Millera, neskôr Davida Gilmoura a Leonarda Cohena.

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana 07.06.2020

O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.