Články / Recenze

The National – starý přítel nerezaví

The National – starý přítel nerezaví

Jakub Koumar | Články / Recenze | 17.06.2013

The National jsou jako dlouholeté přátelství. Úsměvné kamarádství, co se s každým rokem a každou další událostí prohlubuje a zároveň obtěžkává strastmi vašich životů. A i když se vy i ten druhý měníte a pomalu vás semílá kolo času, víte, že některé věci se nemění. Ačkoli jsou už úplně jiné.

Takovou dlouhou subtilní proměnou procházejí i The National. Na začátku stál kytarový a syrový debut, na nějž byste v klidu mohli nalepit americkou vlaječku USA approved, alba Sad Songs for Dirty Lovers i Alligator je pak katapultovaly nahoru. Aby taky ne, měly šťávu a mají i dnes. Alligator ukázal kapelu, která umí hity, a následující Boxer ubral, aby se stal mostem k High Violet, desce, která zas určila směr aktuální Trouble Will Find Me.

The National na všech nahrávkách předvedli, že se umí agresivně rozhýbat i melancholicky se zasnít a ztišit, navíc dokázali, že zvolnění a rozvolnění skladeb je adekvátním výrazem. Ano, čekají nás silné rozlety, jako v Terrible Love, to ano. Ale jinak se připravte na potutelnější, neuzavřené a neoposlouchané melodie.

Všechny však potřebují čas. Ne že by se vám neměly líbit už na poprvé, ale mohlo by se stát, že velká náklonnost k High Violet by vás mohla svést k domněnce, že jsou si až příliš podobné. Ovšem jakmile si k nim vybudujete vztah, už je neopustíte. Matt Berninger se rozhodl naservírovat třináct niterných zpovědí plných emocí i duševní prázdnoty, zlosti a obav. Postupně prorostou do podvědomí a najednou zjistíte, že se vám v nestřežených okamžicích prohání hlavou. Zamilujete se do nich jako Matt do Jennifer ve Fireproof a stejně tak od každé utečete, přestože to bolí.
Trouble Will Find Me je plná křehkých, ale zároveň pevných a semknutých linek. Texty (jak je u National zvykem) jsou upovídané a přitom plynou jako příběh, hrají prim. Nástroje se místy až s drásavou nelibostí drží vzadu a tajně se vplétají do veršů, budují atmosféru zezdola. Slova nepíše třesoucí se ruka, zpěv ubíhá, jako když dostanete vnuknutí a tužka se rozletí po papíře a není k zadržení.

Písně se rozpadají v tónech klavíru a vzápětí mohutní a rostou v kytarách. Rozkvétají pod otevřeným nebem smutku. Nejlépe tuhle těžko uchopitelnou ambivalenci vystihl sám Matt v Don’t Swallow the Cap: „And if you want/ to see me cry/ play Let it be/ or Nevermind.“

Tahle banda pozvolna stárne s námi a každá jejich deska je milníkem na naší společné cestě. I když jste se už dávno přesunuli jinam, zničehonic se objeví se svou neutišitelnou melancholií. Jejich šestý zápis Trouble Will Find Me vám přes slušnou stopáž kolem padesáti minut uteče jako večer strávený ve skvělé společnosti. The National urazili dlouho cestu a vůbec se nezměnili. A přitom jsou docela jiní. A vy je budete mít pořád stejně rádi.

Info

The National - Trouble Will Find Me (4AD, 2013)
www.americanmary.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace