Články / Recenze

Nečekané směry (Decultivate)

Nečekané směry (Decultivate)

Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 18.02.2022

Mezi název formace Decultivate a slůvko intenzita by se dalo položit rovnítko. Jejich výrazné EP Milovat mělo osm minut, přesto to na přejetí a důkladné přežvýkání posluchače stačilo. Byť druhá nahrávka, split s izraelskými souputníky Östra Torn, stopáž drobně prodloužila a pootevřela nové směry vedoucí k větší komplikovanosti materiálu, masomlejnek to byl pořád řádný. Nové EP Pohrdat si základní ingredienci uchovává, ale zároveň překvapuje.

Do sedmnácti minut dokázali Decultivate vměstnat značné množství změn, které nejsou efektní nebo tzv. na sílu. EP je naprosto organické, i když jeden moment je z kategorie „what a fuck is goin’ on here?“: v devítiminutovém opusu Lidé na cestě se v jeho druhé polovině vynoří úžasně zbastardizovaná část žánrově naprosto odlišné skladby, totiž One of Us od Joan Osborne. Decultivate se zároveň neomrzel tlak, řízený chaos a špína. Rukopis je znatelný, přibyly nápady a barvy, které výraz posouvají z – působivé a funkční – jednorozměrnosti, do vod avantgardního metalu, kde se může potkat rozbitá melodie klavíru, riffová rubanice i sludgeová bahnitost. A vše je zahaleno do typických nihilistických nálad.

Málo je někdy více než dost. Decultivate jsou z těch kapel, které tohle moc dobře ví – a umí to prodat. Na mysl se dere otázka, kam dál. Už dvakrát se ale ukázalo, že tahle skupina se umí vydat nečekaným směrem.

Info

Decultivate – Pohrdat (Pushteek, 2021)
Bandcamp

foto © se souhlasem Decultivate

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Just a beautiful sound (Sasami)

Veronika Tichá 15.05.2022

Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.

Návrat do budoucnosti (Theon Cross)

Michal Pařízek 08.05.2022

Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.

Skromné rituály Dead Can Dance

Michal Pařízek 26.04.2022

Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.

Síla starého světa Dying Passion

Tomáš Kouřil 19.04.2022

S novou nahrávkou vytanou vzpomínky na druhou půli nultých let. Sociální sítě neexistovaly, na koncerty se chodívalo na kapely, ale i jen tak potlachat...

Helms Alee demonštrujú svoju vyzretosť

Filip Švantner 11.04.2022

Helms Alee... To nie je len nostalgia za skvelým katalógom Hydra Head a za časmi, keď hardcoreové kapely zo Seattlu vydávali jeden nadčasový album za druhým.

Nadčasová kontroverze (Hvězdná pěchota)

Jiří V. Matýsek 02.04.2022

Hvězdná pěchota je klasika, kterou překryla její filmová adaptace, a nové vydání nakladatelství Argo ji tak u nás může vrátit do oběhu.

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky (Houeida Hedfi)

Jiří Přivřel 01.04.2022

Hudební inspirace řekou jako omílané téma? V tomto případě to rozhodně neplatí.

Post-apokalyptický ambient aneb Yeule je späť

Ema Klubisová 17.03.2022

Na prvý pohľad pôsobí Glitch Princess ako syntéza ranej tvorby Grimes, estetiky Chromatics a minimalistickej výpravnosti ambientu.

Jako na kolotoči (VDYD)

Veronika Tichá 15.03.2022

VDYD vydávají první album s názvem Carousel a s ním novou nálož zasněných kytarových riffů a jemných melodií s texty plnými nostalgie, smutku, ale i radosti a naděje.

Třináct let života Kevina Whelana (Aeon Station)

Eva Mrázková 09.03.2022

Něžnost, intimita, ale také odhodlanost a rozjímání nad věcmi, které už nikdy nebudou jako dřív. To vytváří atmosféru provázející sólový debut Observatory od Aeon Station.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace