Články / Recenze

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 | Články / Recenze | 06.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Ren Schofield alias Container měl vždy blízko k rychlosti a skřípotu. V jeho osobité agresivní noise/techno elektronice představuje poslední, právě vydaná nahrávka s názvem Scramblers logické i osvěžující pokračování Schofieldova hudebního kontinua.

Container tentokrát volí strategii osmi tracků na modrém vinylu vydaných poprvé u ostrovního labelu Alter. S přestěhováním do Londýna upouští od alb s opakujícím se názvem LP (2011, 2012, 2015 a 2018), které vyšly pod labelem Spectrum Spools v Ohiu. To ale neznamená absolutní stylový odklon. V albu Scramblers nechává opět nekompromisně rozeznít osobitý zvukový chaos. Nový materiál, nabitý osvěžující břitkou energií vychází z jeho mnoha živých vystoupení. Dle Schofieldových slov získala nahrávka název podle malé restaurace v Rhode Island, kam chodil se svým otcem, a také podle baltimorského slangového výrazu pro druh heroinu. Scramblers tak vzdal hold špinavému i zdravému kontextu tohoto krásného slova.

Z předchozího alba zde zůstalo pár syntetických, lehce jazzových rytmických motivů s místy až drum’n’bassovým beatem, což upozorňuje na Schofieldovu schopnost čerpat z různých žánrů. Jinak se ale nahrávka Scramblers vyznačuje, možná více než kdy dříve, zvukovými návaly naštvanosti, cynické radosti, a hlavně masivním proudem energie. Ve skladbě Mottle je hudební ztřeštěnost zjemněná v pozadí se opakujícím melodickým souzvukem dvou výtahů z kancelářských budov. Skladba Ventilator zase celou svou zvukovou masou aspiruje, i beze slov, na svéráznou kritiku bizarního, bezohledného a akcelerovaného světa plného byrokracie a praní špinavých peněz, které všemu vládnou. U následující Haircut, stejně jako ve skladbě Duster, Schofield rozkrývá prostřednictvím elektrizujícího náboje a zvláštní agrese podstatu pomíjivých drobností, kterými pojmenovává úsečně a jednoslovně svoje tracky. Pod silnou vrstvou drsné rachotící rychlosti a přímočarosti se totiž skrývá i kus upřímné radosti a nezištné hravosti.

Na Scramblers si Container o poznání méně láme hlavu s pomalým náběhem skladeb, s postupným dávkováním zvuků nebo s déletrvajícími proměnami mezi repetitivním skřípotem na jedné straně a uvolněnějším dutým beatem na straně druhé. Tomu by mohl odpovídat i fakt, že Container tuto desku složil za jediný den s minimálním technickým vybavením. Různé šumy a praskající ruchy jsou téměř neustále sevřené v nůžkách dokonale přesného rytmu. Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna. Deska jako celek je i přes svou noiseovou povahu stále taneční elektronikou. Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem. Výron nikoli kotníku, ale plazmatu sluneční erupce.

Info

Container – Scramblers (Alter, 2020)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.