Články / Reporty

Nedělní chvilka s Kadebostany

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Polka | Články / Reporty | 26.11.2019

Švýcarský projekt Kadebostany, který hostila v neděli Fléda, nabídl brněnskému publiku velký, temně indiepopový zážitek. Scéně dominoval obří plakát s písmenem „K“ a dvěma hlavami kočkovitých šelem. Když přišla čtveřice muzikantů v mundúrech připomínajících mnišské taláry, mohli jsme číst název skupiny i na opascích okolo krku. Hudebníci rázně nasadili, aby nás přesvědčili jistou, sebevědomou show.

Z mlhy se linou temné tóny a Kadebostany nás vtahují do svého dekadentního světa. Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly. Celek budí až radikální dojem, nicméně když se Guillaume de Kadebostany aka Prezident Kadebostany chopí zlatého mikrofonu, je rozesmátý, uvolněný, komunikuje s publikem, všichni jsou najednou v podřepu a skáčou na povel. Publikum ve varu, takzvaně. „Jako by vás tu bylo sto tisíc,“ komentuje pobaveně fakt, že klub je poloprázdný. Zvukař na stagi, který tu a tam ladí Kristině kytaru, dostává od Prezidenta nový úkol, totiž aby dopil jeho gin s tonikem a dolil rum. Celou scénku si až s dětinskou radostí užívá a Kristina mu do toho zpívá: „Save me from me.“ Koncert běží dál a světla spolu s nekonečným dýmem halí sál opět do temné atmosféry.

Že se nacházíme na území republiky Kadebostany nám zpěvačka připomíná obří vlajkou s písmenem „K“, kterou bere do rukou a majestátně s ní mává nad hlavou. „It´s good time to be crazy,“ směje se frontman, když se opět chopí mikrofonu u svého pultu a tančí v rytmu beatů při songu Crazy in Love, na nějž lidi nadšeně reagují. Křehkým hlasem pak Jakovleva podává hity Castle of Snow a Mind If I Stay a navozuje intimní atmosféru, když zpívá o osamělosti, strachu a zároveň o všudypřítomné lásce.

Temná nedělní chvilka indie popu s Kadebostany znamenala vizuálně i hudebně výživný zážitek a skupina přesvědčila o platnosti své republiky, která má jasná pravidla, zároveň v ní ale nechybí humor a nadhled. Návštěvníci koncertu se stávají jejími obyvateli, přirozeně a bez debat, hravě.

Info

Kadebostany (sui)
24. 11. 2019 Fléda, Brno

foto © archiv kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.