Články / Recenze

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

Kremace | Články / Recenze | 12.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Ben Power figuruje už po čtrnáct let jako polovina droneových Fuck Buttons. Na kontě už má asi milion patternů, jež dokáží vtáhnout a nepustit. A to velice jednoduše. Základy své sólové kariéry sice položil na vlídnějších ambientních polohách, což šlo ruku v ruce mimojiné i s jeho předskakováním Sigur Rós. Co to má však do činění s jeho současnou tvorbou? Překvapivě málo.

S druhým LP Dumb Flesh (2015) vydaným pod jménem Blanck Mass vyslal svou tvorbu razantně odlišným směrem, začal stavět na přímočarých beatech a bicích linkách. Přitvrdil a nahustil basy, rozehrál hru mezi pomíjivostí a slabostí lidského těla v kontrastu s nekonečností a nesmrtelností analogových syntezátorů. Systematicky se také věnoval modulování hlasů. Následující deska World Eater (2017) představovala dovršení jeho snah vrstvit na sebe tvrdé techno linky, field recordings, house, industrial či noise.

Všechny výše popsané atributy jsou svébytným stavebním prvkem i Animated Violence Mild. Na první poslech se však může album zdát neukotvené, může znít jen jako nesourodý mix postupů tvrdé klubové elektroniky. A to s notnou dávkou agrese. Jen pro ujasnění kontextu, Ben je vegan a člověk, jemuž není osud planety lhostejný. A právě ony nesmlouvavé beaty jsou možná i výkřikem znechucení nad současnou situací, nad konzumerismem a neudržitelností kapitalismu.

Animated Violence Mild funguje jako nelítostná dekompozice klubového elektra. Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Až se songem Creaure/West Fuqua Ben projeví Blanck Mass něžnost a vlídnost. Chvilka jemných vjemů, jež jsou následně stočeny směrem do devadesátých let skladbou No Dice. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje? Poslední píseň alba ohlašuje návrat k Fuck Buttons, kruh se pomyslně uzavírá.

Info

Blanck Mass – Animated Violence Mild (Sacred Bones, 2019)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.