Nepřátelé státu – přátelé svobody (Josef Tětek)

Kniha Nepřátelé státu představuje dvacet sedm životů historických osobností, které měly společného nepřítele, a tím je stát. Nade vše vyznávaly svobodu, někdy i za cenu nasazení vlastního života. V plejádě radikálních obhájců svobody najdeme věhlasné americké politiky Thomase Paina, Thomase Jeffersona či Benjamina Franklina, již vytvořili fundament americké liberální demokracie, kontroverzního sociálního antropologa Herberta Spencera nebo prvního anarchokapitalistu Gustava de Molinariho. Dočteme se o osudu nepřehlédnutelné obhájkyně racionálního egoismu Ayn Randové, která tvrdila, že osobní zájmy jednotlivce jsou důležitější než zájmy společnosti, ale i o možné identitě Satoshiho Nakamota, fiktivního tvůrce decentralizované kryptoměny bitcoin, postrachu státních peněz.

Josef Tětek je ekonom, znalec kryptoměn a splupracovník Liberálního institutu, a tak ve svém výběru osobností věnuje zvláštní pozornost věrozvěstům liberální ekonomiky Frédéricu Bastiatovi, Ludwigu von Misesi a Friedrichu A. Hayekovi, kteří vyšli z koncepce „odluky peněz od státu“ v intencích volného trhu „bez přívlastků“, a byli tak inspirátory dnešního neoliberálního diskurzu. Ten je však dnes už trochu out of date, když narazil na hranice své neukojitelné ekonomické rozpínavosti. A možná by dnes nebylo od věci pokusit se hledat spíš konsensuální řešení než lpět na své „ojedinělé“ individualitě a všespásné iluzi „neviditelné ruky trhu“, které přinesly atomizaci společnosti na sebestředné jedince s nutkavými konzumními návyky, nikoli skutečně svobodné občany. A onen stát se mezitím stal paradoxně „dojnou krávou“ pro mnohé firmy, na oko vyznávající liberální ekonomii, nikoli obávaným Leviathanem.

Mezi tyto svobodomyslné a převážně liberalismus vzývající postavy se přimotali i český protihabsburský literát K. H. Borovský či praotec anarchismu a ruský revolucionář Michail Bakunin. Ten byl sice rovněž důstojným zastáncem svobody, ale schytal to od autora za neznalost ekonomie, zároveň byl pochválen za to, že prokoukl „skutečné“ záměry Karla Marxe o nutnosti nastolení centrálně řízeného státu. Na pranýř tak byl postaven i socialismus jako nefunkční společenský model. Přitom není od věci si připomenout, že bez něj by v rámci kapitalismu nikdy nebyl zaveden důchodový systém či podpora sociálně a zdravotně znevýhodněných a žili bychom dle premis sociálního darwinismu, kdy jen silnější mají právo přežít.

Tětkova kniha je přínosná tím, že přístupnou formou seznamuje čtenáře s mnohými známými, ale i polozapomenutými osobnostmi rozličných osudů a profesí, bojujících za svobodu jednotlivce proti chapadlům někdy až příliš centralizovaného a zbyrokratizovaného státu. I když jeho funkce, zájmy a pravomoci se během doby proměňovaly. Pro politické vyvážení by šla plejáda osobností jistě zpestřit o zásadní jména z levicově-anarchistického spektra jako Michail Kropotkin, Pierre-Joseph Proudhon nebo spisovatel a básník Henry D. Thoreau, který jako první obohatil náš slovník o termín „občanská neposlušnost“. Doufejme však, že svoboda nehledí napravo ani nalevo a bude dostupná všem bez rozdílu.