Články / Recenze

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

Dantez | Články / Recenze | 28.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Pokud hovoříme o crustpunkových/d-beatových velmocích, Švédsko je jedním z míst, bez kterého se debata neobejde. Kapely jako Skitsystem, Disfear nebo Wolfbrigade se přes dvě dekády vezou na klasickém rytmu rychle klusajících bicích a každá z nich si tuto formuli nastolenou kultovními Discharge poupravila podle sebe; třeba pomocí zrychlení tempa, vyřvaných vokálů nebo až bolestivé produkce.

Během diskuze by se řeč mohla zastavit i u Victims, kteří právě na švédskou crustpunkovou větev navazují. Skupina pracuje se zmíněnými aspekty: je to rychlé, přímočaré, důkladně vystavěné na atributech raného speed metalu. Zejména deska In Blood nabízí ryzí trysk s crustovou špínou na povrchu. A texty? Nespokojenost se systémem, brojení proti opresi a všeobecná frustrace. Prostě klasický dřevní punk.

fotogalerie z koncertu ve Vopici zde

The Horse and Sparrow Theory je ze zvukové perspektivy tak trochu výjimkou. Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce. Ostrý a přehulený zvuk střídá hutnější, stonerrockový, v určitých pasážích až doomový feel. Dostáváme tak neurvalý punk v hávu, který bychom očekávali na deskách od kapel, jako jsou High on Fire, Melvins nebo Torche. Jenomže ona ta sonická břitkost chybí. Celé album zní, jako bychom ho poslouchali pod duchnou. Rychlé songy, které tvoří většinu desky, se nedokáží skrze hutný zvuk úplně prodrat; tak třeba nejkratší zásek The Sea and Poison s agresí rotvajlera zní, jako by měl kouli u nohy.

Právě díky produkční hutnosti nejlépe funguje čtvrtá We Fail. Pomalá věc protkaná samplem přednášky o destruktivních následcích klimatických změn je v katalogu Victims anomálií, a i z toho důvodu jí ten bahenní zvuk padne. Skladba si na šestiminutové ploše dává načas s gradací, která zdařile exploduje v silných refrénech. V jejím závěsu je finální Revenge of Our Fathers, která už má blíže k tradičním Victims. D-beat zde však není vyhnán do plných otáček, a proto ji těžkotonážní zvuk dokáže umocnit.

Nicméně zvuk přidává materiálu pouze výjimečně. The Horse and Sparrow Theory nabízí průměrný poslech, a to i navzdory tomu, že Victims crust stále umí. Jde o zajímavý experiment, nikoliv však o desku, ke které by se muselo opakovaně vracet.

Info

Victims – The Horse and Sparrow Theory (Relapse, 2019)
bandcamp kapely

foto © Mia Möllberg

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za hranice harmonie a zpět (Thurston Moore)

redakce 22.10.2019

Spirit Counsel je dostatečně stravitelné album, aby se do něj mohli ponořit i ti Mooreovi příznivci, kteří preferují jeho konvenčnější písňovou tvorbu.

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?