Adéla Vilímcová | Články / Reporty | 29.10.2019
Není další „boy band“ jako Kafka Band. Jeho členové už podruhé čelí literárně-hudební výzvě a převádějí do melodií a písniček osudová témata, která můžeme najít v díle Franze Kafky. Tento záměr by se snadno mohl vymstít, ale Kafka Band těží z toho, že mají frontmana, který je v literárním světě jako doma. Spisovatel Jaroslav Rudiš se na pódiu poněkud zvláštně pohupuje a v ruce drží Kafkův nedokončený román Nezvěstný, za ním se na plátně míhají letadla nad newyorskými mrakodrapy. Druhá ruka mu často vystřeluje ke stropu, pokud si zrovna neupravuje pásek u kalhot.
Kniha Nezvěstný (známá taky jako Amerika) zachycuje Karla Rosmanna na cestě po Americe „poté, co ho svedla služebná a měla s ním dítě“, jak píše Kafka v úvodu. Rudiš čte nejprve poklidně do skladby New York úryvky z románu, ale tempo hudby se postupně rozjíždí a vtahuje posluchače. V písni People Get Lost přidá ještě anglickou vokální linku a Jaromír 99 ho doplňuje: „Žádný soucit, tak to má být.“ Rudiš v pauzách vypráví o melancholii knihy, občas zavtipkuje, že v textu skladby A-O GmbH by mohla být stejně dobře Olomouc namísto Oklahomy, sdílí vzpomínku, jak se v roce 1991 neúspěšně hlásil do moravské metropole na germanistiku.
fotogalerii z koncertu sledujte tady
„Jsem jenom jako, a vy to nevíte, a přece jenom spolu mluvíme,“ přisazuje si Švejdík do kafkovského konceptu izolace ponurým, táhlým zpěvem. I píseň Cesta má pomalý ráz a působí jako aranžmá některé z písní Priessnitz. Švejdík nezřídka vkládá do skladeb spontánní a docela zábavný „pazvuk“, který zapadá do skládačky, podobně jako když jeden z bubeníků udeří paličkou mimo rytmus.
Jiu Jitsu Frau provází svižné tempo, které příhodně doplňuje téma Rosmannova prohraného souboje s dívkou ovládající bojové umění. V jiných skladbách zase hudba kontrastuje s textem, třeba když něžný xylofon doprovází zpívaná část o padajícím stropu v Hotelu Occidental. U živého provedení nahrávky vycházející ze světového románu se asi neočekává skandující klub. Jazz Tibet přesto praská ve švech, lidé jsou spíše v tranzu, než aby se hýbali do hudby.
Amerika Kafka Bandu má k americkému snu daleko, stejně jako měl světoznámý pražský německy píšící spisovatel. Kombinace přirozeně důrazné němčiny s češtinou a angličtinou, zlehka hrající nástroje a smrtelně vážné texty, to vše nutí posluchače i diváka k většímu mentálnímu nasazení. Kafka Band nepracují s plytkými tématy a jejich hudba vyvolává natolik transcendentální pocit, že se posluchač v hudbě ztrácí. Naživo o to víc.
Kafka Band
23. 10. 2019 Jazz Tibet Club, Olomouc
foto © Jiří Přivřel
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.