Články / Reporty

Nic navíc (Skepta)

Nic navíc (Skepta)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 26.10.2019

„Jsi tu?“
„Teprve vyrážím.“
„Fronta až do hajzlu.“

Pořádat oslavu narozenin Roxy ve Foru Karlín? Když klub vyprodáte během pár minut, tak vám nic jiného nezbývá. Skepta táhne víc, než čekal samotný promotérský tým, a pár dní před koncertem se nálepka „sold out“ objevila i na plakátu akce přesunuté do větších prostor. Už od metra bylo nutné začít se proplétat hloučky, z nichž místo potu zatím odkapával jen alkohol pořízený v nejbližší večerce a v teplém podzimním večeru se ve vzduchu vznášely obláčky modrého kouře s různě silným konopným aroma. Fronta, před kterou varoval kolega, se nakonec pohybovala pouze na škále snesitelná až neexistující a organizace uvnitř, před kterou po změně majitele budovy varoval jiný kolega přímo před vstupem, byla po celou dobu řádově lepší než ve většině českých klubů (čti: fronty odsýpaly).

V pátek večer se vyplatilo přijít včas už jen proto, že na poslední chvíli přibyl v jízdním řádu večera Skeptův kolega z crew Boy Better Know, Shorty. Ten svůj časový slot pojal jako rozehřívání davu, v němž dával víc prostoru přehrávání fungujících hitů než samotnému rapování. Přesto jeho přítomnost poskytla odpověď na to, jak to má Skepta s vazbami ke grimeovým kořenům, které musí pro úspěch mimo domovskou scénu částečně opouštět nebo minimálně modifikovat.

K hlavním postavám současné britské rapové scény překlenujícím historické rozdělení na belošský hip hop a černošský grime patří AJ Tracey, který pracuje s vlivy z obou stran dlouho neprostupné barikády. Přesto se z něj pomalu stává černý sen českých promotérů. Poté, co na poslední chvíli zrušil svou účast na jednom z večírků série Addict, se tentokrát neobtěžoval živě rapovat.

„Zdá se to jenom mě, nebo jede všechno na playback?“
„Tyvole, úplně celý.“
„To je vůl, nejdřív nepřijede a teď tohle.“
Nadšeným divákům skákajícím v moshpitu naštěstí nic z toho nevadilo.

Na srovnání s dosud jediným českým koncertem, kdy Skepta před dvanácti lety přijel se svou crew Boy Better Know, se dá dobře demonstrovat, kam se Skeptova kariéra za ty roky posunula. Místo grimeové řezničiny, která začínala ve skromném festivalovém hangáru ve dvě ráno na Hip Hop Kempu, se tentokrát pohyboval po impozantní scéně, jejíž autor měl zjevně slabost pro alobal, a pod ní bylo početné a hlavně nažhavené publikum. Pozorovat pohyby ve zvláštně fluidním davu bylo v lecčems fascinující a jeho energie by si zasloužila vlastní článek, který by mohl být nazvaný třeba Brownův neuspořádaný pohyb davu.

Skepta začal nejen na minutu, ale snad na vteřinu přesně, a hned jeho první slovo prozradilo, že si nenechá playbackem kazit pověst. Uff. Show byla přirozeně postavená na nové desce Ignorance is Bliss. Skepta byl při rapování přesný, artikulačně i intonačně zvládal i náročnější části a bylo vidět, že materiál už má hluboko pod kůží. Ve zjevně dobré fyzické formě strávil většinu času poskakováním, nenapodobitelnými tanečními moves a kroucením hlavou nad přívaly energie řinoucími se z publika. Technicky nebylo co vytknout, ale zároveň byl Skeptův výkon stejně profesionální jako profesorský. Stačilo by pár úsměvů a trochu práce s publikem, které takřka žebralo, aby někdo tahal za jeho nitky, místo toho přišla jen krátká zdravice na závěr a po hodině a pár minutách konec. Rád bych napsal elaborát s řadou šťavnatých detailů, ale právě ty chyběly.

„Co tomu říkáš? Za mě docela dobrý.“
„Líp bych to neřek, docela dobrý.“
Oběma účastníkům rozhovoru se ve tváři zračilo mírné zklamání.

Koncert by se dal shrnout také konverzací s vyhazovačem, který začal okamžitě vyklízet horní balkón a jehož jsem třikrát požádal, aby mě vykázal z prostor za použití rozvité věty, a dvakrát jej poprosil o básničku. Jediné, co jsem dostal, bylo: „Musíte pryč.“ Účel to splnilo, ale nic navíc nepřišlo.

Info

Skepta (uk) + AJ Tracey (uk) + Shorty (uk)
25. 10. 2019 Forum Karlín, Praha

foto © Jakub Šíma

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.