David Loch | Články / Recenze | 19.09.2013
Je to ještě punk? Na novince An Object se duo No Age blíží sólovým albům členů Animal Collective. Pro některé zakopaná sekera, pro jiné výzva, na kterou je nutné se připravit. Třeba tak, že nebudete čekat punk.
Jasně, No Age nebyli nikdy ryzími představiteli punku. Tvářili se tak, ale rebelující špínu na povrchu smývaly i vlivy mnohem konzervativnějších stylů. Tentokrát se losangeleští rozhodli oslovit klidnějšími proudy, vzdáleně evokujícími nahého Pandu Beara (tzn. bez elektronických vychytávek). Předchozí počin Everything in Between (2010) na sebe upozornil díky nonkonformnímu lo-fi zvuku a syrovosti. Ve změti všemožných indie kytarovek to bylo něco jako svěží vítr. Osobně tuto desku do zlatého fondu neřadím, ale dobře posloužila při cestách v MHD. Přímočará. Mnohdy repetitivní. Co jí však rozhodně nescházelo, byly melodie, v nichž jste se velmi rychle aklimatizovali a mohli bez problému pustit při akci na privátu, aniž se osazenstvo ošívalo frází „tyvé, přepněte to někdo“.
Ani novinka se nezahazuje s mondénností. Jednoduchá ve svém zpracování, bicí, kytara a sem tam elektronika, kterou nakonec lehce přehlédnete. Na rozdíl od výše zmíněného Pandy Beara elektronika No Age nikdy neustavovala. Nebyla to vlastnost, jež by nějak charakterizovala jejich tvorbu. Což je u novinky, jež upouští od silnějších refrénů (a experimentuje), na škodu, protože pak vás album těžko přemlouvá, abyste dali replay. Ovšem doposlouchat An Object není zas taková práce, půlhodina je sice bohatší sedmipalec, ale tentokrát postačí.
No Age jsou představiteli vzdoru proti nenasytnému trhu a (věčně nespokojené) kritiky, známým zvukem zároveň přiznávají, že náleží nezávislejšímu publiku. Mnohem horší se zdá být neschopnost překročit vlastní stín, v některých okamžicích jsem měl dojem, že poslouchám raná demíčka. Už úvodní No Ground, omezující se pouze na elektrickou kytaru, alespoň vokálně odkáže k Fever Dreaming. Dvojka I Won’t Be Your Generator ve svém názvu možná skrývá, co nám No Age tentokrát servírují, a budete-li divě přepínat mezi skladbami, zjistíte, že produkce skáče stejně tak. Jako by se Randall, Spunt a dlouholetý spolupracovník Facundo Bermudez nemohli shodnout na jednotném kabátci. Holt DIY neústupnost, ve které se dávkuje podle srdéčka.
Ve výsledku tak nová deska zní jako „přerod od toho, co jsme udělali, k tomu, co chceme udělat, ale nevíme jak“. Zřejmě kreativní obrození, jemuž ovšem na An Object odpovídá jen hrstka nápadů (An Impression) a jeden povedený kytarový hype (Lock Box). Zbytek je změtí garážového punku à la Ramones/the Men s náhodnými mečícími pazvuky, které zní, jako by někdo horko těžko strkal samce do vstupu. Stačí taková trivialita na dnešní scénu?
Pokud se No Age snažili odstoupit od obchodně vstřícnějších vzorů, povedlo se. An Object není to, co by mělo zajímat někoho, kdo nestrpí nezávislé léto. Nedokážu si představit českého punkáče s elpíčkem An Object pod křídlem. Ale budiž, No Age učinili posun. V kontextu dosavadních alb směrem zpět, ve smyslu osobního vývoje o krůček vpřed.
No Age – An Object (Sub Pop, 2013)
www.noagela.org
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.