Lukáš Král | Články / Profily | 10.05.2013
Emocionální krajina nahrávky Life After Defo může rezonovat podobným způsobem jako alba the xx nebo How to Dress Well, ale pochází z jiné životní fáze, z jiného místa a hlavně od jiného člověka. Jeho produkce stojí na rozhraní mezi skutečným a digitálním zvukem. Sám autor říká: „Je to docela příjemné hrát s takovou rovnováhou, nevím, jestli je to digitální zvuk nebo zvuk reálného života. Mám rád propojování dvou rozdílných věcí.“
Deptford Goth je umělecké jméno dnes již 29letého britského experimentálního R&B a popového umělce a zpěváka Daniela Woolhouse. V roce 2010 se rozhodl, že sloučí své songwriterské kořeny s elektroničtějším přístupem a začal nahrávat pod pseudonymem. Jeho první EP Youth II vyšlo 17. října 2011 u labelu Records Merok, ke kterému se dostal také díky Mariah Carey, která prostřednictvím MySpace profilu sdílela jeho první singl Real Love Fantasy.
Daniel vyrůstal v Suffolku, kde také začal psát první písničky (ovlivnila ho britpop éra Oasis, Blur a Pulp). Později přes otcovu sbírku objevil písničkáře jako Neila Younga a Boba Dylana a dostal se k produkci Quincyho Jonese. Daniel Woolhouse žil dvojí život, než začal nahrávat debutové album. V roce 2010 absolvoval uměleckou školu ve Wimbledonu a poté se stal asistentem na základní škole ve městě Deptford. Ve dne byl pedagogický asistent, v noci nahrával desku v obývacím pokoji.
Hudba Daniela je skličující, znepokojivá a plná pochybností, ve srovnání s EP Youth II došlo k výraznému snížení tempa skladeb. V případě Life After Defo (2013) neexistuje téměř žádná souvislost mezi jeho osobním a veřejným životem a toto odcizení charakterizuje celé album. „Dělat hudbu je pro mě způsob přenosu pocitů, aniž bych se musel někomu svěřovat do očí“. V mnoha případech se opírá o frustrující prázdnotu, která je patrná třeba z textu Bloody Lip: „There must never be/ There will never be/ There will never be,“ v Union zase zpívá: „Something’s coming and I can’t see what it is..“ Jeho texty mají jeden cíl, musí zasáhnout srdce. Prvořadné bylo nalezení správných slov a snaha vyhnout se klišé, což se Danielovi povedlo i v jedné z nejdojemnějších písni Guts No Glory: „Never more will I see you in the morning/ Never more will I see you in the night…“
„Myslím, že když se jedna věc změní, uvědomíte si spoustu dalších věcí, které nepotřebujete, nebo můžete změnit," říká. Takže i když osobní vztahy se promítly do alba, je to spíše svědectví o zkušenostech a emocích, které nám vztahy přináší a které shromažďujeme v průběhu času, a částečně i o pozitivní změně pohledu na emocionální zátěže, které si všichni neseme. Je to nahromadění nebo sbírka myšlenek na toto téma," vyznává se Woolhouse.
Skladba Life after Defo je osobní zpověď plná osamělosti a intimity. Deptford si libuje v introvertní melancholii. Decentní a jemné emoce jsou hnací silou celého alba, dokonce zahlédneme náznaky světla na konci tunelu. Mimochodem Defo je britská zkratka pro výraz „určitě“ (rozhodně), název skladby má připomínat „život po jistotě“. V poslední době přibývá alb, jejichž motivy jsou melancholie, osobní zpovědi autorů a do této linie spadá i Deptford Goth. Nevýrazný hlas Daniela, který v mnoha místech zní jako šepot, místy dokonce jako mumlání, je doplněn o silné texty, atmosférický pop a lo-fi produkci z obývacího pokoje. Uvidíme, co přinese Deptford Goth alias Daniel Woolhouse na svém druhém albu.
Deptford Goth – Life After Defo (Merok Records, 2013)
www.deptfordgoth.com
Karel Veselý 07.01.2021
David Kořínek (Rafani) současnou hudbu sleduje se stejným zájmem jako umění a to mu dává šanci oba světy, které se v mnohém ovlivňují, zodpovědně srovnávat.
Jakub Šíma 07.01.2021
Prošel cestu, na které dokázal dát hlas lidem z okraje společnosti, aktivizoval je a nabídnul vzory, s kterými se mohli ztotožnit. Grime.
mxm 06.01.2021
Někdy v jednadevadesátém kdosi zazvonil za dveřmi v paneláku uprostřed hornického sídliště... Maxim týrá paměť v rubrice Kult. Michael’s Uncle.
redakce 06.12.2020
Comebacky jsou módou i prokletím posledních let. Jeden takový budeme mít na Full Moon stage na Colours. A bude to nejvíc.
redakce 05.12.2020
Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?
redakce 04.12.2020
Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech. Vyzkoušíme na nadcházející Full Moon Stage.
redakce 03.12.2020
Neúnavný taneční beat a angažované a buřičské texty, to je čtvrtá kapela naší Full Moon Stage.
redakce 02.12.2020
Radost z hluku. Srbská formace Repetitor představuje to nejlepší z bělehradské alternativní rockové scény.
redakce 01.12.2020
Chvílemi na riviéře z černobílého francouzského filmu, chvílemi na bláznivé vesmírné stanici. Seznamte se s druhou kapelou Full Moon Stage.
redakce 30.11.2020
Health představují dokonalé ztělesnění konceptu ‚ubavit se k smrti‛. Hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní.