Články / Profily/retro

Nováček roku (1): Deptford Goth

Nováček roku (1): Deptford Goth

Lukáš Král | Články / Profily/retro | 10.05.2013

Emocionální krajina nahrávky Life After Defo může rezonovat podobným způsobem jako alba the xx nebo How to Dress Well, ale pochází z jiné životní fáze, z jiného místa a hlavně od jiného člověka. Jeho produkce stojí na rozhraní mezi skutečným a digitálním zvukem. Sám autor říká: „Je to docela příjemné hrát s takovou rovnováhou, nevím, jestli je to digitální zvuk nebo zvuk reálného života. Mám rád propojování dvou rozdílných věcí.“

Deptford Goth je umělecké jméno dnes již 29letého britského experimentálního R&B a popového umělce a zpěváka Daniela Woolhouse. V roce 2010 se rozhodl, že sloučí své songwriterské kořeny s elektroničtějším přístupem a začal nahrávat pod pseudonymem. Jeho první EP Youth II vyšlo 17. října 2011 u labelu Records Merok, ke kterému se dostal také díky Mariah Carey, která prostřednictvím MySpace profilu sdílela jeho první singl Real Love Fantasy.

Daniel vyrůstal v Suffolku, kde také začal psát první písničky (ovlivnila ho britpop éra Oasis, Blur a Pulp). Později přes otcovu sbírku objevil písničkáře jako Neila Younga a Boba Dylana a dostal se k produkci Quincyho Jonese. Daniel Woolhouse žil dvojí život, než začal nahrávat debutové album. V roce 2010 absolvoval uměleckou školu ve Wimbledonu a poté se stal asistentem na základní škole ve městě Deptford. Ve dne byl pedagogický asistent, v noci nahrával desku v obývacím pokoji.

Hudba Daniela je skličující, znepokojivá a plná pochybností, ve srovnání s EP Youth II došlo k výraznému snížení tempa skladeb. V případě Life After Defo (2013) neexistuje téměř žádná souvislost mezi jeho osobním a veřejným životem a toto odcizení charakterizuje celé album. „Dělat hudbu je pro mě způsob přenosu pocitů, aniž bych se musel někomu svěřovat do očí“. V mnoha případech se opírá o frustrující prázdnotu, která je patrná třeba z textu Bloody Lip: „There must never be/ There will never be/ There will never be,“ v Union zase zpívá: „Something’s coming and I can’t see what it is..“ Jeho texty mají jeden cíl, musí zasáhnout srdce. Prvořadné bylo nalezení správných slov a snaha vyhnout se klišé, což se Danielovi povedlo i v jedné z nejdojemnějších písni Guts No Glory: „Never more will I see you in the morning/ Never more will I see you in the night…“

„Myslím, že když se jedna věc změní, uvědomíte si spoustu dalších věcí, které nepotřebujete, nebo můžete změnit," říká. Takže i když osobní vztahy se promítly do alba, je to spíše svědectví o zkušenostech a emocích, které nám vztahy přináší a které shromažďujeme v průběhu času, a částečně i o pozitivní změně pohledu na emocionální zátěže, které si všichni neseme. Je to nahromadění nebo sbírka myšlenek na toto téma," vyznává se Woolhouse.

Skladba Life after Defo je osobní zpověď plná osamělosti a intimity. Deptford si libuje v introvertní melancholii. Decentní a jemné emoce jsou hnací silou celého alba, dokonce zahlédneme náznaky světla na konci tunelu. Mimochodem Defo je britská zkratka pro výraz „určitě“ (rozhodně), název skladby má připomínat „život po jistotě“. V poslední době přibývá alb, jejichž motivy jsou melancholie, osobní zpovědi autorů a do této linie spadá i Deptford Goth. Nevýrazný hlas Daniela, který v mnoha místech zní jako šepot, místy dokonce jako mumlání, je doplněn o silné texty, atmosférický pop a lo-fi produkci z obývacího pokoje. Uvidíme, co přinese Deptford Goth alias Daniel Woolhouse na svém druhém albu.

Info

Deptford Goth ‎– Life After Defo (Merok Records, 2013)
www.deptfordgoth.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.

Full Moon Stage 2019: Holy Motors

redakce 12.04.2019

Čarovnou náladu a cinematické westernové motivy násobí mohutný zvuk tří kytar, zkreslený spoustou efektů a reverbu.

Full Moon Stage 2019: Uniform

redakce 11.04.2019

O nejtvrdší koncert letošního festivalového programu, jak Full Moon Stage, tak celých Colours, se postarají američtí Uniform.

Full Moon Stage 2019: Bo Ningen

redakce 10.04.2019

Čtyři Japonci a létající kytary? Bo Ningen a jeden z vrcholů Colours of Ostrava? Na Full Moon Stage zcela nepochybně.