Akční umění a tiché disco v GMU

Královéhradecká galerie zahájila letní sezónu třemi výstavami: Akční umění ze sbírek GMU, site-specific instalace Silent Disco Tomáše Svobody a monografická výstava Stopy z bronzu a kamene: Josef Václav Škoda.

První výstava přibližuje fenomén akčního umění v kontextu východních Čech od 70. do 90. let minulého století. Vystavené exponáty zahrnují různé formy akčního umění, jako je performance, happening, body-art nebo land-art ve podobě filmu, videa nebo dokumentace těchto akcí. Expozice představuje díla ze Sbírky pohyblivého obrazu GMU a díla, které galerie získala v rámci přípravy kolektivní monografie Milana Langera. Výstava zahrnuje například nahrávky happeningů Milana Knížáka nebo záznam z koncertu jeho skupiny Aktual. Dalšími vystavující jmény jsou Karel Miler, Jan Mlčoch, Petr Štembera, Jiří Kovanda, Zorka Ságlová, Jaroslav Richtr, Tomáš Ruller, Miloš Šejn, Jiří Černický, Rudolf Němec, Lumír Hladík, Jan Ságl, Milan Kohout, Mojmír Pukl, Vladimír Boudník, Eugen Brickius, Zdeňěk Merta, Vladimír Škoda, Margita Titlová Ylovsky a mnozí další.

Vizuální umělec Tomáš Svoboda vytvořil pro vstupní halu GMU multimediální instalaci Silent Disco (2023), ve které hledá odpověď na otázku, co je klíčovým faktorem ovlivňujícím podobu české společnosti v posledních třech dekádách. Příklon k individualismu jako dědictví transformačních 90. let v ČR vede mimo jiné k obtížnému či žádnému řešení palčivých společenských problémů v naší zemi. Pokud má slovo „my“ neustále negativně zabarvený význam odkazující k době státního socialismu, není možné řešit potíže vyžadující širší společenský konsensus, solidaritu, velkorysost. „Já“ vítězí, ale za cenu tance na potápějícím se parketu.

GMU představuje rovněž tvorbu sochaře Josefa Škody (1901-1949), jednu z osobností, které se umělecky podílely na „budování“ identity Československé republiky. V Hradci Králové a jeho blízkém okolí nalezneme víc než desítku autorových realizací, které představují pomníky historických figur a tehdy politicky aktivních osobností, alegorické plastiky, anebo skulptury k výzdobě architektury. V jeho tvorbě zaujímají významné místo také pomníky k první a druhé světové válce. Škoda spolupracoval například s architektem Josefem Gočárem nebo sochařem Janem Štursou. Přispěl tak k vytvoření dobové přezdívky Hradce Králové jako Salonu republiky.

V GMU zároveň můžete navštívit retrospektivní výstavu Věry Jičínské, stálé expozice moderního umění a nově otevřenou galerijní knihovnu.