redakce | Zprávy | 10.12.2020
Třicet let německé kulturní a jazykové práce v srdci Evropy, třicet let Goethe-Institutu v Praze. Německý mezinárodní institut si v těchto dnech připomíná kulaté výročí založení své české pobočky – a činí to, jak jinak, online.
Tepanými secesními dveřmi na pražském Masarykově nábřeží 32 prošly za uplynulé tři dekády nesčetné tisíce zájemců o německý jazyk a německou kulturu. Jazykové kurzy, zkoušky, ale také knihovnu, výstavy, filmové projekce, autorská čtení a další akce zde německý mezinárodní institut začal nabízet od samého začátku 90. let. „Byl to pro mě ten nejhezčí úkol,” komentuje Jochen Bloss, zakládající ředitel Goethe-Institutu, léta 1990 až 1996, která v Praze strávil, a která byla pro vnímání německé kultury a česko(slovensko)-německých vztahů v novodobé historii zásadní: „Po změně režimu panovala na obou stranách hranice zvědavost, velký zájem o druhé a až neuvěřitelná otevřenost. Zdálo se, že po sametové revoluci je možné vše. Nálada z rozpuku nové doby se nezapomíná, tím spíše, pokud zemi vede prezident, dramatik a ochránce lidských práv, jemuž se dostává celosvětového uznání.” dodal Bloss.
A by to také Václav Havel, jenž díky iniciativně tehdejšího velvyslance v Německu Františka Černého přispěl k tomu, že byl Goethe-Institut otevřen v budově bývalého východoněmeckého velvyslanectví. Symbolický důraz na to, aby staré politické struktury v domě vystřídala kultura a vzdělávání a aby se z uzavřeného východoněmeckého paláce stal otevřený kulturní institut, byl více než zřejmý. Goethe-Institut v průběhu let navštívila řada osobností z kulturního života Česka a Německa. Ať to byli nositelé Nobelovy ceny jako Herta Müller či Günter Grass, světově proslulí filmaři jako Werner Herzog či legendy česko-německé kultury jako spisovatelka Lenka Reinerová, hosté Goethe-Institutu vždy otevřeně prezentovali své názory, postoje a své dílo českému publiku.
Za posledních třicet let se secesní dveře pražského Goethe-Institutu výrazněji přivřely jen jednou, a to s první a druhou vlnou koronavirové pandemie. „Pořád nám ale zbývá dost možností k tomu, abychom v kulturní a jazykové práci pokračovali. I kdyby to mělo být „jen“ online. Je pro mě důležité, abychom institut udrželi otevřený tak dlouho, jak to jde a byli dosažitelní pro všechny naše návštěvníky a kurzisty. I třicet let po založení Goethe-Institutu je zjevné, že máme lidem hodně co nabídnout a že je naše nabídka, i v těžkých dobách, ráda přijímána. Mám z toho velkou radost,“ komentuje ředitelka Goethe-Insitutu Angelika Ridder.
redakce 18.04.2024
TDEP, kteří posunuli hranice extrémního metalu, mají miliony příznivců a ovlivnili tisíce hudebníků se k této speciální příležitosti vrátí po sedmi letech na pódium.
redakce 17.04.2024
Šestnásť rokov po vydaní svojho debutového albumu sa vrátili ku svojmu starému mottu, že refrény sú pre slabých.
redakce 17.04.2024
Festival se také stěhuje do většího areálu brněnského Velodromu a jeho okolí na výstavišti BVV, který nabídne sedm nejen hudebních scén.
redakce 17.04.2024
Pro fanoušky přichystali Orffové i malé překvapení - vydání Písně pro Stefanii Sauer na streamovacích platformách.
redakce 16.04.2024
O tom, že živá vystoupení Báry Zmekové jsou unikátní zážitek, svědčí i její předchozí Live at Gong.
redakce 16.04.2024
Danielův track Climax v sobě spojuje prvky minimal housu a techna.
redakce 16.04.2024
Jak se často zmiňuje v recenzích, hudba Cari Cari je jako soundtrack nekonečných letních roadtripů a oslava osobní svobody.
redakce 16.04.2024
Pražské ostrovy budou patřit žánrově pestré náloži neoposlouchaných hudebních tónů ze všech zemí evropské sedmadvacítky.
redakce 15.04.2024
Kapela na své třetí desce nastavuje dvě tváře, postpunkovou a synthpopovou.
redakce 15.04.2024
Aiko už na své poslední desce ukázala, že směřuje k rockovějšímu zvuku a chce využívat těžších kytarových riffů.