Golden Void na obzoru sedmdesátek

Lahůdkové spojení dvou parádních projektů, vydávajících na respektovaném labelu Thrill Jockey. A protože tohle turné nemá headlinera, začněme podle abecedy – tedy s Golden Void. Duší kapely je kytarista a zpěvák Isaiah Mitchell, kterého zřejmě znáte ze sestavy heavy-psychedelických druidů Earthless. Na rozdíl od Earthless se ale Mitchell v Golden Void chopil i mikrofonu: výsledkem je prorůstání jeho charakteristických riffů do klasičtější písničkové stavby. Obě desky, které zatím Golden Void na Thrill Jockey vydali (eponymní debut z roku 2012 a skvělé loňské album Berkana) potěší třeba fanoušky Arbouretum, Pontiak, ale vlastně všechny máničky světa, jejichž obzor je definován rockem 70. let, okořeněným jak punkovou ledabylostí, tak folkovým feelingem.

Holy Sons je sólové alter ego výjimečného muzikanta Emila Amose. Jako bubeníka ho určitě registrujete v Grails a Om, je rovněž členem Lilacs & Champagne. "Svatým synům" se věnuje už od roku 2000 a z původně experimentálního projektu vyrostlo v posledních letech regulérní těleso: Amos hraje coby Holy Sons jak sólo, tak s kapelou (pražský koncert bude ten druhý příklad) a poslední dvě alba – zatím aktuální Fall of Man vyšlo loni – vydal na Thrill Jockey. Základem křehké stavby Amosových skladeb je svébytný přístup k akustické kytaře a jeho nepřeslechnutelná láska k soulu. Představte si Otise Reddinga, jamujícího s kraut rockovou kapelou – a máte velmi zhruba Holy Sons. Jednoduchá a civilní naléhavost, a zároveň nenápadně geniální stavba písniček.