Jako doma s Šimanským a Niesnerem

Kytaristé Tomáš Niesner a Jakub Šimanský se narodili na konci osmdesátých let a vyrostli ve „městě bez paměti“. Jejich nové album Jako doma je pokusem, jak se vyrovnat se vzpomínkami na dětství prostřednictvím improvizací na akustické kytary. Aniž by potřebovali použít texty, jejich hudba na Jako doma kreslí obrázek Přerova, který je stejnou měrou meditativní i hravý, nostalgický i ponurý, a někdy dokonce ve svém přístupu až absurdní. Stejně jako bylo jejich dětství v Přerově.

„V češtině je fráze, kterou říkáme někomu, kdo vás přijde navštívit: Chovej se jako doma... Ale ve skutečnosti to není tvůj domov, je to vždycky jen jako domov. Takhle přesně jsme se cítili v našem městě. Měl to být náš domov, ale nikdy jím nebyl,“ vysvětluje Jakub Šimanský jméno nové desky. Černobílá fotografie na obalu pochází ze sbírky neoficiálního městského archiváře Jiřího Rosmuse, autor je ale neznámý. Ukazuje výhled na město, v němž se sedmdesátkové socialistické paneláky zrůdně tyčí nad starou zástavbou zničenou asanací. Ve středu dětského hřiště vidíme staré vojenské letadlo, což je připomínka, že Přerov býval také důležitou vojenskou základnou. „Ve městě bez duše jsme neměli jiný výběr než si hrát na našem vlastním hřišti,“ dodává Tomáš Niesner.

Skladby na Jako doma jsou jejich dosud nejosobnější. Album nabízí psychogeografii jejich dětství a názvy v tracklistu ukrývají odkazy na jejich společnou minulost. Svisle z názvu první skladby je jméno základní školy, kde se poprvé potkali, když jim bylo sedm. Jsou zde také reference na místní hospody nebo kluby, jako je třeba Goblin – kultovní hardcore-punkový klub, kde stihli vidět své první koncerty, než byl v roce 2006 uzavřen. Poté co hráli v různých punkových a metalových skupinách během prvních let dospělosti, přesunuli se v posledních letech Šimanský a Niesner ke kytarovému vybrnkávání a spolu vydali ceněné desky Tance neznámé (2019) a Všechno dobré (2022).

„Chceme věnovat tuto desku všem lidem, kteří zůstali v Přerově a snaží se něco změnit,“ říkají Šimanský a Niesner, kteří z pasti svého mládí utekli s pomocí hudby. A na Jako doma konečně našli svůj skutečný domov.