Zprávy / Festivalové

Kdo je kdo na Colours: Naši lidi „od nás“

Kdo je kdo na Colours: Naši lidi „od nás“

redakce | Zprávy / Festivalové | 07.07.2013

Jedno z pódií letošních Colours of Ostrava se zove Česká spořitelna Active stage a jeho hudební program je zaštítěn časopisem Full Moon. Od pravého poledne tam narazíte na divadelní představení (mj. Kabaret Zajíc v pytli, Divadlo Športniki, Divadlo na cucky Olomouc nebo Komediomat Brno), později odpoledne na vybrané kapely a projekty. Mezi jinými zahraje Kittchen, Vložte kočku, Scott McCloud (z Girls Against Boys nebo Paramount Styles sólo), Black Tar Jesus nebo Vac Havelka. Kdo je kdo? Díl druhý, Naši lidi „od nás“.

Václav Havelka III // www.pleasethetrees.com
Freakfolkový moniker selfBrush zůstává mimo hru, frontman Please the Trees již několik měsíců vystupuje pod svým občanským jménem a s novým programem. I když sólově, pódiová prezentace Václava Havelky III se výrazně mění a odlišuje. Někdy hraje akusticky, jindy elektricky, občas překvapí tříčlennou sestavou... Nikdy není jisté, v jaké podobě se na scéně objeví. Pro něj samotného to není důležité, podstatné je, že se snaží proniknout zpět tokem času ke kořenům své hudební minulosti a jejích milníků, tam, odkud vyvěrá jeho posedlost autenticitou projevu a zvuku. Proto natolik osobní přístup, proto absence aliasu.

V písních, podstatně se lišících od tvorby populárních Please the Trees, kyne na pozdrav rurálním velikánům jako jsou Hank Williams, Woody Guthrie nebo Blind Willie Johnson, ale třeba i městským kovbojům typu Velvet Undergound. Přirozenost je důležitá a radost zřejmá; Václav Havelka III svůj repertoár buduje velmi volně a sporadicky, jenže ve výsledku důsledně a cíleně. Vydání sólového alba očekávejte v letošním roce, „s trochou pomoci od přátel“ lze počítat, přesto půjde o velice osobní a individuální výpověď. Please The Trees pochopitelně nekončí – tohle je hra pro jednoho hráče v letmých pauzách týmové soutěže.

Kittchen // www.kittchen.cz
Z kuchyně hotelu v Doksech až na vrcholná místa české alternativy. Se svým debutovým albem Menu zvukový mistr skrývající se pod jménem Kittchen vymetl pavučiny v málo větrané české výrobně hudebních pochutin a kupodivu to vypadá, že mu nadšený ohlas mnoha fanoušků českého kulinářství nijak nestoupl do hlavy. Menu mělo výdrž, poptávka po něm se zvyšovala a když přesně po roce přišel Dezert, bylo jasno. Tohle není žádná Prostřeno náhoda, ale opravdový Chef, kterých v české kuchyni nebude nikdy dost. Ostatně ani v nabídce nešlo o žádnou šťavnatou českou klasiku, ale o pořádnou fusion parádu, která se dotkla snad každého kuchařského žánru. Na Dezertu mu vzdali hold prověření mistři oboru jako Martin Kyšperský z gastronomického sdružení Květy, Bratři Orffové nebo Bonus.

Po dalším roce je Kittchen zpět s novou nabídkou, posílen o vhodně vybraný tým spolupracovníků. Mistra v masce doplňuje su-chef Tomáš Neuwirth a dvojice kuchtíků, specializujících se na žesťové nádobí. Nová exploze vytříbených vůní, nezvyklé chuťové variace a překvapivé kombinace pokrmů přišlo na Prvního máje. Zdá se, že toto datum lze napevno zařadit do českého kulinářského kalendáře, 1. května vydává Kittchen všechny svoje desky. Album Radio vychází už tradičně nejprve jako free download, následovala vinylová verze od nakladatelství Červený kůň a album vyšlo ve velice omezeném nákladu také na CD, společně s červnovým číslem magazínu Full Moon.

Odeur de Violettes // www.odeurdeviolettes.bandcamp.com
Písničkářský pseudonym Odeur de Violettes existuje poměrně krátkou dobu, ale jeho majitelka už se stihla etablovat do pozice jednoho z nejnadějnějších jmen současné písničkářské scény. Nadšená fanynka Sylvie Plath si do svojí hudby nenechá mluvit, určitě i proto se o všechno, co k tomu patří, stará sama: domlouvá koncerty, vytváří vizuály a vyrábí vlastní obaly LP desek. První série jejího vynikajícího alba On Death and Dying dokonce obsahovala velmi osobní dárky v podobě sušených květin. DYI přístup a tvrdá hlava slaví úspěch, zmíněné album je mnohými považováno za jedno z nejlepších, které u nás vloni vyšlo. Navíc se každým koncertem Laví stává silnější a sebevědomější. Její písně jsou velmi osobní, ale díky výraznému, často strhujícímu projevu promlouvají ke každému.

„Osm skladeb, rámcová melancholie, kapance (kapky/kopance) ženského vzteku, celková délka taková, že vám deska uteče, ani nevíte jak, což má dvě výhody – po relativní chvilce máte jasno a po relativně delší chvilce se stanete závislými; texty, kterým rozumíte, i když holkám obecně příliš nerozumíte,“ píše autor zjihlé recenze ve Full Moonu. Sluší se dodat, že angličtina zde není štítem jako u mnoha českých kapel a projektů, ale praporem. Nápovědy a podobné vůně? Nina Nastacia, Cat Power, Des Ark nebo třeba Fiona Apple. Ale všechna jména berte s rezervou a klidem, Odeur de Violettes roste každým dnem. A čerstvá písnička Diagnosis/trifolium je dalším důkazem.

Black Tar Jesus // www.blacktarjesus.bandcamp.com
Nejlepší domácí kytarovka roku 2012? Dost možná. Album Who’s the Freak When Days Are Bleak je jedním z nejvíce oceňovaných nahrávek na aktuální české nezávislé scéně a aby toho nebylo málo, Tomáše Kopáčka, který za projektem Black Tar Jesus stojí, si vybrali pořadatelé vídeňského koncertu Two Gallants, aby před slavnou americkou dvojicí zahrál. Tomáš dlouhá léta vystupoval pod monikerem Mon Insomnie, který byl v četných tuzemských klubech jako doma, a často vystupoval před zahraničními indie hvězdičkami (namátkou Real Estate). Hlavně se mu ale splnilo to, po čem touží kapely a projekty z celého světa: jeho píseň Missing Lust si vybral server Pitchfork – tehdy, v roce 2010, ho dokonce přirovnával k dnes veleslavným Atlas Sound.

Následovalo krátké witch-housové období s projektem Templehof, ale už začátkem loňského roku se objevily první nahrávky pod jménem Black Tar Jesus. Od nesmělého lo-fi kouzlení k plnokrevným a sympaticky drzým písním, které netrpí žádnými komplexy, jdou rovnou k věci, bez zbytečných okolků a omluv. Black Tar Jesus na albu Who’s The Freak When Days Are Bleak doprovázejí členové slezské kapely Planety, občas ale vystupuje i sólově. Na Colours očekávejme celou kapelu. Album vyšlo přesně v tradici indie estetiky posledních měsíců – pouze na kazetě a pochopitelně digitálně. Black Tar Jesus je jedno z jmen, které byste si rozhodně měli pamatovat. Určite na něj totiž znovu brzy narazíte.

Rouilleux // www.rouilleux.net
Rouilleux přichází z novodobého undergroundu, ze společenství, které definitivně rezignovalo na drtivou většinu domácí hudební scény, a tvoří hudbu pro proces samotný a vlastní radost. Rouilleux byl původně písničkář, již dlouho pod tímto názvem ale vystupuje kompletní kapela, jež posmutnělé písně z předloňského debutu Zugzwang přetváří do podoby mohutných těles, které mají až nečekaně blízko k experimentálnější tvorbě například Pink Floyd. Projekt vzešel z komunity sdružené okolo labelu KlangUndKrach, najdeme ho také ve dvojici No Pavarotti, dříve působil v psychedelickém sdružení Ruinu.

Na zmíněném debutu najdeme jemné folkové předivo, stejně jako drtivé kytarové drone; paleta zvuků a nálad, která debut provází, je mnohem barevnější než leckteré celoživotní dílo. Talent je jasný, stejně jako postoj – Rouilleux mají experiment pevně zakódovaný v DNA, ale zároveň mu umí dát chytlavou, často až dojemnou podobu. Melancholické písně to potvrzují a ohlasy na koncerty z poslední doby také. Nad vystoupením Rouilleux uznale pokyvoval hlavou i Fabrizio Palumbo, leader italské alternativní legendy Larsen, se kterými hráli na jejich loňském pražském koncertě. Na pódiu své písně nijak nešetří, na každém koncertě dostávají novou, neotřelou podobu. Nejde o experiment samovolný, ale přirozený vývoj a činorodý přístup. V současnosti skupina pracuje na novém albu, které by mělo vyjít ještě letos.

J // www.bandzone.cz/j
Další čerstvé jméno na písničkářské scéně, další velký talent. Skromný kluk, který si říká jednoduše J (čti „Jéčko“), začínal ve středoškolské skupině The Limes. Ta sice stále funguje, ale věhlas „písničkářské sólo garážovky“, jak si J sám pro sebe říká, už původní formaci dávno překonal. Hrátky s kytarou a iPodem v obýváku skončily stejně rychle, jako začaly; záhy byla na světě skladba Bears Pt. 1, ale hlavně EP Run from the Town, které vyšlo v roce 2011 digitálně a také na vlastnoručně malovaných kazetách. Velice povedené EP Cold Cold Nights se na internetu objevilo v červnu loňského roku a o pár týdnů později přišel prý zatím životní zážitek, vystoupení před Kurtem Vilem na jeho koncertě v pražském klubu MeetFactory.

Velkého pódia je Jakub nezalekl; o koncertě se ještě dlouho mluvilo a jeho bandcamp účet dostal pořádně zabrat, stahovalo se jedna radost. Jakub si na koncerty kromě kytary bere iPod, který jeho jednoduché zpěvné písničky vkusně a decentně doprovází, a opatrně už začíná mluvit o kapele. DIY etiky se ale v žádném případě vzdát nechce. V poslední době si zahrál také před americkým stoner duem Tweak Bird, často hraje s pražskými floutky Wild Tides. Právě s těmi má v plánu společný split – a pak, konečně, dojde snad i na slibovaný debut.

Kieslowski // www.kieslowski.cz
Dvě alba za dva roky, spousta koncertů a cesta vzhůru. Dvojice Kieslowski směřuje k vrcholu, bez zbytečných okolků a komplikací. Vtahující písně o lásce a zabíjení, jak o svých skladbách sami mluví, jsou ostré jako břitva a přitažlivé jako magnet. Decentní aranže, sympatická přímočarost a dva až podezřele dobře se doplňující vokály. První album Tiché lásky z roku 2011 naznačilo směr a možnosti, druhé album Na nože všechny naděje překonalo. Kolekce má zvláštní atmosféru, která pohlcuje – upřímné texty a zajímavé melodie jsou jasné na první pohled, ale přirozená naléhavost a hravost se nikde koupit nedá. Na nože je pestřejší než debut, k čemuž přispěla řada hostů, ale duo se se svými klady a zápory naučilo dokonale pracovat.

Kieslowski jsou Marie Kieslowski a DKP, kterého znáte z Houpacích koní nebo kapely Bez peří. Klavír a kytara, jin a jang, černá a bílá, které do sebe přecházejí bez zřejmé hranice. A nezapomínejme na humor, i na dně je pořád čemu se smát a bavit se. Stejně jako oni uprostřed svých válek, bitev a dohadování. Mrkáme na sebe, máme se rádi a baví nás to. Kieslowski jsou jako silný a chutný koktejl, po kterém se snadno rozvazuje jazyk a těžknou nohy. Taky to máte tak rádi?

Bára Zmeková // www.bandzone.cz/barazmekova
Soutěž 1MAN2PLAY měla pro svět objevit nového Boba Dylana nebo alespoň pokérovaného námořníka s banjem, místo toho se zjevila sympatická dívka s křehkými písničkami a pianem. Bára Zmeková ovládla první ročník soutěže a na finálovém večeru odrovnala všechny, včetně poroty. Už dlouho tu nebyl takový talent. Bára působí ohromně odhodlaně a otevřeně zároveň a navíc dokáže napsat parádní hit. Hlavním kouzlem jsou živá vystoupení – když Bára zpívá, snad každý z publika má pocit, že je tu jenom pro něj. Tohle se nedá naučit, tohle je dar. Blízkost a dojemná radost z každého tónu. Ondřej Ježek je mistrem svého oboru, studio Jámor vyhlášené. Za dvě dekády na scéně Ondřej pomohl desítkám skvělých alb – ať už coby zvukař, producent nebo muzikant. Když si někoho sám vybere a nabídne mu svoje služby, něco to znamená... A vybral si právě Báru Zmekovou. Debut je téměř hotov a vyjde zkraje podzimu.

Bára představí většinu nových skladeb právě na vystoupení na Colours. „Podvědomě jsem vzpomínala na všechny koncerty na Colours, na kterých jsem byla a na kterých jsem si říkala, jak je to skvělý, a představovala si, jak by bylo skvělý, hrát tam taky. Musela jsem se strašně smát, když jsem si vzpomněla, jak jsme na první Coloursy jely s kamarádkou kvůli Jamiemu Cullumovi. Po koncertě jsme namísto skandování s ostatníma fanynkama hrdě odešly, a nakonec Jamieho potkaly na Stodolní. Obdiv zvítězil, takže jsme se s ním vyfotily a já mu tenkrát řekla, že taky skládám písničky. Dodneška si pamatuju tu šílenou, čirou radost. Na fotce vypadám, že to nadšení už moc dlouho nevydržím a vyletím někam do vzduchu. Letos se tam Jamie objeví po letech znovu a já poskočila od klavíru na Stodolní na jedno z pódií. Tak se pokusím radostí do vzduchu nevyletět, abychom tam zvládli i něco zahrát!“ Tak ve čtvrtek v devět večer!

Wild Tides // www.wildtides.bandcamp.com
Budoucnost českého rock’n’rollu sídlí v Praze, na Letné. Wild Tides jsou stále čerstvou surf punkovou nadějí – divoká trojka dostává publikum bleskurychlými songy a zabijácky černým humorem v promluvách mezi nimi. Neberou se příliš vážně, ale rozhodně se neshazují, tahle protivná (a tak rozšířená) vlastnost je jim úplně cizí. Jsou ostří jako břitva a pikantní jako habañeros; láska a obdiv k rock’n’rollu 50. let se kříží s nakažlivou naivitou ala Ramones a nedbalou elegancí The Clash. Před dvěma lety udeřili se skvělým minialbem Heart on Fire u Election Records a nejlépe se možná charakterizují sami: „Divoký přílivy hrajou sakra krátký, zásadní a upocený písničky o tom odzbrojujícím pocitu, kterej můžete zažít jedině v noci na opuštěný pláži, když skrz černý brejle nezůčastněně pozorujete, jak vám pěna příbojovejch vln omývá zlatý špičky kovbojskejch bot.“

Nové album Hung Loose vyšlo před pár dny opět u Election jako free download a vinyl. Silná kolekce devíti výrazných skladeb působí sebevědomě a vitálně, nadšení a názor jim můžeme věřit. Wild Tides sice neobjevili Ameriku, ale její pocity rozhazují plnými hrstmi. Radost, vůle a uvolněná atmosféra skvěle pasuje k létu. Otevřené káry, bezstarostná jízda a hříšný tanec u zámečku. Hurá kytary!

Info

Česká spořitelna Active stage
www.colours.cz/program

DEN PRVNÍ ČTVRTEK 18. 7. 2013
19:00 - 20:00 My Name is Ann
21:00 - 22:00 Bára Zmeková
23:00 - 00:00 Vložte kočku

DEN DRUHÝ PÁTEK 19. 7. 2013
16:45 - 17:45 Václav Havelka III
18:45 - 19:45 Kittchen
20:45 - 21:45 Scott McCloud
22:45 - 23:45 Wild Tides
00:15 - 02:15 DJ Click

DEN TŘETÍ SOBOTA 20. 7. 2013
17:00 - 18:00 Odeur de Violettes
21:00 - 22:00 Rouilleux
22:15 - 23:00 Black Tar Jesus
23:00 - 00:00 Suzie Stapleton

DEN ČTVRTÝ NEDĚLE 21. 7. 2013
16:00 - 17:00 J
18:00 - 19:00 Kieslowski
20:00 - 21:00 Paul Wallfisch

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Žižkovská Noc oslaví deset let

redakce 16.10.2019

Nadcházející desátý ročník má záměr rekapitulovat vývoj čtvrti, která mu dala jméno. Nejen svým doprovodným programem.

ProtimluvFest zve na cestu

redakce 12.10.2019

Tématem letošního ročníku ProtimluvFestu bude cesta ve všech možných podobách.

Dalších 44 jmen pro ESNS 2020

redakce 11.10.2019

V čele druhé vlny jmen potvrzených pro Eurosonic Noorderslag jsou ukrajinská raperka Alyona Alyona a temné duo Skynd.

Tata Bojs na Metronome Festivalu probudí Křižíkovu fontánu

redakce 10.10.2019

Legendární Křižíkova fontána na Výstavišti se konečně dočká uplatnění odpovídajícího jejímu historickému i kulturnímu významu.

Konkurz kapel na Hradecký slunovrat 2020

redakce 10.10.2019

Welcome scéna objevuje začínající i déle působící zajímavé interprety napříč žánry, nabízí jim možnost vystoupení na renomovaném festivalu.

Možnosti zvuku: Sonic Territories

redakce 09.10.2019

Vídeňská městská část Seestadt zažije poslední říjnový víkend festival soundartu a experimentální elektroniky.

Signal Festival láká na doprovodný program

redakce 09.10.2019

Signal Festival si kromě téměř dvaceti instalací od českých a zahraničních autorů připravil i bohatý doprovodný program.

Mezipatra představují industry program

redakce 07.10.2019

Mezipatra poprvé představí program zaměřený na filmový průmysl. Přijede spolutvůrce seriálu Transparent a mnozí další.

Lunchmeat Moon 2019

redakce 30.09.2019

Místo abychom vypisovali úctyhodný seznam tuzemských i mezinárodních jmen, pojďme si některá z nich poslechnout. Selekci si vzala na starost Kateřina Cumin.

Jazz Goes to Town už za dva týdny

redakce 27.09.2019

Hudebníci ze čtyř kontinentů a dvaceti zemí světa. Tuzemské hvězdy i české premiéry zahraničních umělců. Jazz jde městem.