Pokračování Wakushoppu v Ostravě

Po deseti letech působení na několika pražských adresách oznámili kurátoři Petr Ferenc a Tomáš Procházka uzavření jedné kapitoly Wakushoppu s otevřenou výzvou k pokračování. Úvodní proběhne právě ve Fiducii.

fotogalerie z poslední pražské akce Wakushoppu zde

Mikko Savela je finský kytarista, který se ale narodil a dnes i žije ve městě Umeá ve Švédsku. Po prozkoumání několika hudebních žánrů s řadou skupin se ponořil do nekonečného světa volné improvizace. Začal experimentovat s různými způsoby hry na kytaru. Tu dnes používá téměř výlučně položenou ve vodorovné poloze a spíše jako bicí set než harmonicko-melodický nástroj. Hraje na struny oběma rukama, pokládá na ně různé předměty, kovovými objekty tluče na tělo kytary, využívá všech možných rozšířených způsobů a možností hry na tento klasický nástroj. Paul Gründorfer, rakouský tvůrce usazený ve Vídni, zkoumá zvuk jako specifický fenomén akce a reakce na podmínky konkrétního prostředí. Jeho práce se zaměřují na procesy, které se vyvíjejí v prostoru, kde zvuk není považován pouze za abstraktní médium, ale v němž se také přímo spojuje, ovlivňuje a zrcadlí sociální a životní prostředí. Zabývá se nestabilitou systémů, zpochybňuje roli kontroly a hledá mechanismy, které by mohly být primárně skryté. Kromě zvukových performancí se Paul zabývá tvorbou zvukově vizuálních instalací.

Cimbalista, skladatel a improvizátor Daniel Skála studoval hru na cimbál na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti a hudební kompozici na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. V současné době se Daniel Skála věnuje především kompozici a sólovým projektům. Usiluje o rozšíření repertoáru pro cimbál a spolupracuje proto se skladateli z celého světa. Je známý jako průkopník ve hře na cimbál; nechal si postavit unikátní koncertní nástroj a kontinuálně objevuje nové možnosti hry. Lucie Vítková je skladatelka, performerka a improvizátorka, žijící v New Yorku. Hraje na akordeon, syntezátor, hičiriki a zpívá a tančí. Ve svých kompozicích se zabývá sonifikací, kdy tvoří abstraktní modely z reálných předmětů a převádí je do hudby. V improvizacích využívá interakce mezi zvukem a pohybem. V současnosti se zajímá o sociálně politické aspekty hudby s přesahem do každodenního života, svými kompozičními technikami usiluje změnit vztah mezi hráči a reformovat hudební hierarchie. Ve svých zvukových experimentech využívá grafické partitury, tanec a pohyb, znalost českého folklóru, tradiční východní hudby Gagaku, terénní nahrávky, přesahy do módního designu (zvukové kostýmy) a řadu nehudebních objektů (plechovky, vodu, vysavač, papíry).