První - Poslední a štiplavá chuť Letargie

Basa, bicí, piáno a vítr. Indie rocková kapela První – Poslední přichází s albem nazvaným Letargie. Zavírá se v něm do pokoje, kde stěny mají ústa, kouří kafe a pije cigára, vznáší se v koupelně nad podlahou. Každý, kdo se na Letargii podílel, se snažil o to, aby byla deska nezaměnitelná a měla charakteristický zvuk. V temných klávesových polohách připomíná alba Joy Division nebo Interpol, v těch svižných zase The Kook či Strokes. První – Poslední nad Letargií strávili včetně příprav a mixu téměř rok.

"Natáčeli jsme dva týdny a vlastně netušili, kdy nebo co se nahrává. Všechno probíhalo tak trochu mimochodem. Hlavní bylo hledání a zkoušení všeho možného," popisuje zpěvák kapely Petr Weikert. Místem, kde se Letargie zrodila, bylo Tajný studio - prostor se skvělým zvukem a atmosférou ve staré továrně na kraji jednoho ze severočeských ghett. Produkci a mix měl na starosti Honza Brambůrek z labelu Yannick South, který v minulosti spolupracoval s kapelami jako Houpací koně či Kieslowski, masteringu se ujal Ecson Waldes ze studia Biotech. Letargie vychází v distribuci Indies Scope.

První – Poslední se dali dohromady v roce 2007. Jejich první roky se nesly v mantře "snídá už jenom chlast a prášky", tedy písni o filmovém hrdinovi sedícím před plátnem v opuštěném kině, kterou kapela nahrála na svoje debutové album s názvem Satori v roce 2010. Pražská indie rocková parta dosáhla o rok později na finále Nadějí Beatu Radia Beat. Přibylo koncertů, příznivců...

O tři roky později natáčí ve studiu Faust album Meziměsto. Nahrál a smíchal ho Derek Saxenmeyer, rodák z Floridy, který má za sebou spolupráci s producenty Björk či Faith No More. Písnička Holubi o klukovi na útěku od dívky, která u okna šeptá "Ich hasse die Tauben", pak zaujala v rádiu Wave a První - Poslední se stali semifinalisty Startéru v roce 2014. První - Poslední jinak pravidelně hrají v pražských klubech, během času výběrem v Malostranské Besedě, klubu Vagon, Paláci Akropolis, Chapeau Rouge, klubu Kain či XT3.