Články / Reporty

Obraťme list (Cold Cave)

Obraťme list (Cold Cave)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 08.12.2018

Cold Cave se při svých pražských návštěvách trefují do sychravých večerů. Když hráli v dubnu 2017 v MeetFactory, bičoval přicházející návštěvníky studený déšť, tentokrát zase listopadový večer opožděného babího léta profukoval vlezlými poryvy noční vítr. Temnému vyznění kapely to jistě přišlo vhod, což se o přesunu koncertu do prostor Futura říci nedá.

Písničky předskakujících Choir Boy nepůsobí zrovna zajímavě, generická směsice indie/postpunku neslibuje nic originálního a bohužel ani zábavného. Návštěvníci se schovávají po stranách, na ochozech, ve stínech, ale na předkapelu se nakonec shlukuje aspoň menší skupinka zvědavců. Není ale na co být zvědavý. Hezcí chlapci se až nezdravě zhlédli v kánonu Joy Division a britských devadesátkových kytarovek, vše navíc zalepili cukrovou vatou nudného popu. Ticho a pauza. Nefunguje projektor, vizuály nebudou, postarší členy publika začínají bolet nohy, občasný výkřik či hvízdnutí nic neurychlí.

Nevadí, první tracky Cold Cave patří mezi ty, které rozpohybují i neexistující končetiny. Kapela ale zprvu myslí hlavně na to, aby vystoupení před poloprázdným sálem měla rychle za sebou. Nový track Glory působí plytce, neřeže, jen odezní a tak se to má s většinou repertoáru večera – občasný dravý beat nezvládá nabourat celkovou zasněnost a depresivní odevzdanost, kterou jen místy rozčesávají divoké pohyby Wese Eisolda, zpěváka a hlavního hybatele Cold Cave. Posluchači už dávno zavřeli oči a ospale pohazují hlavami do rytmu hypnotických úderů. Živelný večírek se tentokrát nekoná, ani jindy působivé obrazy není kam promítat – vše zůstává na vystupujících a ti naštěstí choreografii ovládají více než dobře. Vítaný zlom v dramaturgii i náladě koncertu přichází s návratem ke kořenům, do roku 2009 a k albu Cremations. Publikum se probouzí do postupně sílícího, sugestivního očistce. Pomalý, sedativní přednes enigmatického Maxe G. Mortona dává připomenout některé halucinogenní výjevy hudebního souputníka Boyda Rice. (Morton mu ostatně na svém nakladatelství 23 Wolves před nějakou dobou vydal paměti/román Twilight Man.)

fotogalerie z koncertu tady

Morton vypráví dál, klidný, potetovaný muž toho má za sebou dost a v Heavenly Metals črtá horečnaté obrazy postapokalyptického předměstí stojícího v bezčasí, melancholii střídá bad trip, nevzrušený hlas si suverénně omotává přítomné okolo prstu. Nakonec tak skladba svou specifickou atmosférou zastiňuje zbytek koncertu, respektive ho zachraňuje. Kdo by to byl čekal? Před rokem Cold Cave strhli publikum energickou show a divoká elektronika tracku Nausea, the Earth and Me zapůsobila jako zlatý hřeb šlapajícího koncertu. Letos byl nejsilnějším momentem návrat právě k počátkům, ke Cremations a jejich plíživému, někdy nepříjemnému, ale přesto tak přitažlivému vyznění.

Info

Cold Cave (us) + Choir Boy (us)
5. 11. 2018 Futurum Music Bar, Praha

foto © Filip Kůstka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...