Články / Recenze

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

Obyčejnost narkomanů / Modlitba

Jakub Kurnas | Články / Recenze | 21.04.2019

Hřích není v životě lidském ničím neobvyklým. Snímek Modlitba vykresluje léčícího se narkomana jako člověka, který podlehl pokušení a snaží se napravit. „Běžná“ situace je posunuta na hranu smrti a stává se bezodkladnou.

Kulisou příběhu mladého Thomase závislého na heroinu je katolické středisko uprostřed francouzských Alp. Přestože režim v něm samy postavy popisují jako tvrdý, působí idylicky. Základem terapie je práce, která nemá nutně cíl, jáma se může kopat proto, aby se mohla zakopat. Pacienti se modlí, s nepravděpodobnou upřímností sdílejí své pocity a po večerech bujaře zpívají nábožné písně. Střih nechává příběh volně plynout, na pozadí záběrů se rozprostírá malebná krajina. Scénář sklouzává k patetičnosti, některé monology jsou přehnaně srdceryvné. Nerealističnost prostředí záměrně zdůrazňuje odtrženost léčebny od vnějšího světa. Bezpečným světem komunity ovšem nenápadně probublávají skryté boje: se závislostí, se strachem z návratu do společnosti.

Postavy jsou vyrovnané pouze zdánlivě. Nejzranitelnější je Thomas, velmi přesvědčivě ztvárněný Anthony Bajonem, kterému na Berlinale tato role vynesla Stříbrného Medvěda za nejlepší herecký výkon. Do klidného střediska přináší rozruch způsobený nejen akutními abstinenčními příznaky, ale i niterným bojem s vírou, kterou přijímá pomalu a s obtížemi. Obraz se v tragičtějších scénách noří do šera, nutí diváka pátrat po smyslu scén i celku. Hlavní postava brzy formuluje ústřední téma filmu: drogy nejsou cestou ke štěstí, co jí ale je? Víra je spíš prostředkem než cílem, tím je láska. Přátelská, vznikající mezi pacienty, i romantická, která v Modlitbě spojuje svět odvykacího střediska s tím vnějším. Láska ve filmu poskytuje útěchu a dává životu smysl, náboženství zase nabízí oporu: když Thomas v jedné ze scén zaslechne elektronickou hudbu, představující pokušení, přehluší ji náboženské chorály, které v průběhu filmu získávají na intenzitě a symbolizují prohlubující se vztah hlavní postavy k Bohu.

Děj vykresluje epizody v průběhu několika měsíců, díky tomu není docela předvídatelný, rozpoložení hlavní postavy se skokově a bez explicitního vysvětlení mění. Nabízí se srovnání se snímkem Beautiful Boy (2018), který poněkud povrchně popisoval rozpadající se vztah otce a závislého syna, zatímco Modlitba sleduje jedince bojujícího s prázdnotou bytí tím, že vztahy vytváří. Popisuje hledání víry a smyslu všeho konání v mezní situaci. Thomase musíme v mnoha záběrech hledat mezi záplavou postav, jako by se režisér snažil naznačit, že je jenom jedním z mnoha, kdo se táží po smyslu života.

Originální film místy unavuje přepjatou idyličností, která na druhou stranu podtrhuje to nejzajímavější: zatímco jiné „drogové filmy“ se často a rády opírají o násilné či drastické scény, Modlitba zvládá mentalitu narkomana vystihnout i bez nich.

Info

Modlitba
režie: Cédric Kahn, 2018
web distributora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

redakce 24.07.2019

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem. Insania si udělala radost a zřejmě nejen sobě.

Jehličí, kosti i uhlíky (Černý kov)

redakce 23.07.2019

Společenství poodhaluje roušku svého vlastního mysticismu, neoslavuje smrt, temnotu a zánik, ale přátelství, souručenství, sílu přírody.

Temné, minimalistické i taneční okamžiky (Dead Janitor)

redakce 11.07.2019

Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky.

Bez práce není budoucnost? (Práce na budoucnosti)

redakce 07.07.2019

V brněnské Fait Gallery právě probíhá rozsáhlá výstava uměleckého i partnerského dua Pavly Scerankové a Dušana Zahoranského s názvem Práce na budoucnosti.

Vzpomínání pouze s úsměvem (Keb' Mo')

redakce 04.07.2019

Keb' Mo' je nejsilnější v podobě, která je předložena na aktuální nahrávce. Hudba je to nanejvýš hravá, má v sobě nostalgii po starých časech, auru vzpomínání.

Rokec par excellence (Arrogant Twins)

redakce 29.06.2019

Tahle deska je prostě sakra zábavná i bez nadstavby historek z podsvětí, i když právě ta ji ale v ringu často zvedá z průměru.

Košické morské panny vracajú úder (Business Mermaid)

redakce 26.06.2019

Album Light Delight zhudobňuje práve pocity stiesnenosti, všadeprítomnej šedivosti všedných dní, stereotypného kolobehu a stresu z nezvládania valiacich sa deadlinov.

Kde jsem tohle naposledy slyšela? (Jungle)

redakce 25.05.2019

Nahrávka míchající soul, disco a funk prestižní cenu sice nevyhrála, ale i nominace zajistila jejím autorům nemalý zájem.

Porouchané rádio Devina Townsenda

redakce 15.05.2019

V jedinečném bodě se celý Townsendův neuspořádaný vesmír sjednotí a vznikne řád. Novinka Empath trápí i překvapuje.

Hauschka v lese bez nástrah?

redakce 07.05.2019

Technika „připraveného klavíru“ se stala brzy proslulou a německého tvůrce dokázala bezpečně odlišit od dalších pianistů, jako jsou Nils Frahm nebo Ólafur Arnalds.