Články / Recenze

Obžerná radost (Kvelertak)

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 13.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Odchod zpěváka je pro spoustu kapel likvidační. Basák, bubeník, kytarista – to se většinou schová, ale když zmizí hlavní tvář, to může být průšvih. Zvláště, když to byl takový výrazný frontman, jako Erlend Hjelvik, který svou soví maskou vtiskl Kvelertak zapamatovatelný ksicht. Nicméně, soudě podle novinky Splid, se s touto změnou kapela vyrovnala velice dobře.

S příchodem nového zpěváka – a rovněž zdatného řvouna – Ivara Nikolaisena se naštěstí nic nemění na hudebních rysech formace. Kvelertak stále opracovávají svůj osobitý přístup k metalu, který si svou cestičku prošlápává mezi blackem a hardcore a tyto styly ještě míchají s podstatnou dávkou heavymetalové melodičnosti. Na Splid dokonce najdeme i svěží poppunkové náznaky. Novinka, i přes svou trochu přehnanou, téměř hodinovou stopáž, uhání dopředu jako splašený kůň a nenechává moc prostoru pro výdech.

Už název Splid, v norštině svár, ledacos napovídá. Výsledné album je skutečným bojem mezi často protichůdnými styly a přístupy, které se střetávají nejen jako jednotlivé songy, přičemž každý je vlastně jiný a nezaměnitelný s ostatními. Děje se to ale i uvnitř skladeb samotných. Při tempech, které Kvelertak nasazují, je až podivuhodné množství poměrně dlouhých kusů – hned několik jich přesáhne šest minut, Delirium Tremens má dokonce přes osm minut. To je spousta prostoru na zlomy a zvraty, změny vokálu od čistého zpěvu po maniakální řev, od melodické pasáže, po hrubý úsek. Přece jen, melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která prakticky nemá slabých míst.

A je to trochu překvapení. Jako by Kvelertak ožili. Ještě eklektičtější, ale kupodivu přístupnější forma – až si jeden říká, že tu vzniká norská konkurence pro švédský popmetalový fenomén Ghost – jim svědčí. Vždycky je tu riziko, že o část původní fanouškovské základny přijdou, to rozhodně. Ale málokdy je album plné tak obžerné radosti z toho, že je možné hudbu dělat zase trochu jinak. To nadšení, které předchozí Nattesferd scházelo.

Info

Kvelertak – Splid (Rise, 2020)
web kapely

foto © Heiko Junge / NTB scanpix

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Black Honey se domáhají rovnoprávnosti

Julie Ježková 26.04.2021

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace