Články / Recenze

Obžerná radost (Kvelertak)

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 13.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

Odchod zpěváka je pro spoustu kapel likvidační. Basák, bubeník, kytarista – to se většinou schová, ale když zmizí hlavní tvář, to může být průšvih. Zvláště, když to byl takový výrazný frontman, jako Erlend Hjelvik, který svou soví maskou vtiskl Kvelertak zapamatovatelný ksicht. Nicméně, soudě podle novinky Splid, se s touto změnou kapela vyrovnala velice dobře.

S příchodem nového zpěváka – a rovněž zdatného řvouna – Ivara Nikolaisena se naštěstí nic nemění na hudebních rysech formace. Kvelertak stále opracovávají svůj osobitý přístup k metalu, který si svou cestičku prošlápává mezi blackem a hardcore a tyto styly ještě míchají s podstatnou dávkou heavymetalové melodičnosti. Na Splid dokonce najdeme i svěží poppunkové náznaky. Novinka, i přes svou trochu přehnanou, téměř hodinovou stopáž, uhání dopředu jako splašený kůň a nenechává moc prostoru pro výdech.

Už název Splid, v norštině svár, ledacos napovídá. Výsledné album je skutečným bojem mezi často protichůdnými styly a přístupy, které se střetávají nejen jako jednotlivé songy, přičemž každý je vlastně jiný a nezaměnitelný s ostatními. Děje se to ale i uvnitř skladeb samotných. Při tempech, které Kvelertak nasazují, je až podivuhodné množství poměrně dlouhých kusů – hned několik jich přesáhne šest minut, Delirium Tremens má dokonce přes osm minut. To je spousta prostoru na zlomy a zvraty, změny vokálu od čistého zpěvu po maniakální řev, od melodické pasáže, po hrubý úsek. Přece jen, melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která prakticky nemá slabých míst.

A je to trochu překvapení. Jako by Kvelertak ožili. Ještě eklektičtější, ale kupodivu přístupnější forma – až si jeden říká, že tu vzniká norská konkurence pro švédský popmetalový fenomén Ghost – jim svědčí. Vždycky je tu riziko, že o část původní fanouškovské základny přijdou, to rozhodně. Ale málokdy je album plné tak obžerné radosti z toho, že je možné hudbu dělat zase trochu jinak. To nadšení, které předchozí Nattesferd scházelo.

Info

Kvelertak – Splid (Rise, 2020)
web kapely

foto © Heiko Junge / NTB scanpix

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Svinčík zaběhlého pořádku (Slepé skvrny)

prof. Neutrino 12.07.2020

Anotace knihy uvádí, že jde o základní výbavu k porozumění české společnosti, krizi demokracie a fungování současné politiky, což se po jejím přečtení nezdá nadsazené.

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.