Články / Reporty

Odlesky nad Oslavou: škvarkovka, mezinárodní den žen a pizzica

Odlesky nad Oslavou: škvarkovka, mezinárodní den žen a pizzica

Anna Mašátová | Články / Reporty | 25.07.2013

Pokud byste položili otázku, jaké je nejlepší české rockové album, těžko uslyšíte jinou odpověď než Kuře v hodinkách. Deska byla nahrána v letech 1971/72 v Praze a autorem textů je básník Josef Kainar, který se však vydání nedožil. Na hlavním pódiu se představil band složený jak z původních členů Flamenga, tak z Etc. v čele s Vladimírem Mišíkem. Zazněly skladby obou sestav a set zakončil cover Tita Puenteho, Oye como va.

O pauze opět nechyběla škvarkovka, ačkoliv se prý chystá petice za její vegetariánskou verzi, taky se křtila kompilace písní interpretů z minulého ročníku. Se švýcarskou písničkářkou Rebekkou Zarkava už měly Folkovky možnost se seznámit, v projektu Songs from Utopia emoce taky rozhodně nescházejí. Z hloubek vemlouvavého hlasu, vyprávějícího temné písně o lásce a smyslu bytí, jen s doprovodem kytary a bicích Jiřího Doležala, naskakovala husí kůže i v horkém letním večeru. To už se ale chystala ve stanu na druhé straně zámeckého parku oslava Mezinárodního dne žen. Karafiáty a bonboniéry nejsou povinností, dámy jsou skvělou ukázkou women power na českém hudebním poli. Tři grácie políbené múzami, Lucie Redlová, Jitka Šuranská a Beata Bocek předvedly dokonalou souhru hlasů i nástrojů a pobavily vtipnými texty ze života.

Horkokrevné tóny salentské pizzicy, utancovávající publikum do bezvědomí už od roku 1975, zvedly náměšťské diváky ze židlí. Tamburíny, dudy, kytara, housle, akordeon, zpěv hráčů i zpěvačky Marii Mazzotty, to vše splynulo v živelný rej rytmů. Prozatím nejlepší koncert Folkových prázdnin, který pizzicou obecenstvo nezvratně infikoval na celý život. Nahrávky se vyprodaly během několika minut, šťastlivci se pak i s hudební kořistí odebrali do kaple sv. Anny na recitál amerického hudebníka a muzikologa Tima Eriksena. Do svého akustického setu zapojil i příchozí, ochutnávka na jeho středeční koncert přenesla Náměšť do druhé poloviny festivalu.

Info

Folkové prázdniny
23. 7. 2013, Náměšť nad Oslavou

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace