Články / Recenze

Otevřít ty správné dveře (Hackedepicciotto)

Otevřít ty správné dveře (Hackedepicciotto)

Jiří Přivřel | Články / Recenze | 04.02.2022

Kolem té zdi porostlé břečťanem dnes večer nejdeš poprvé. Míjíš ji už několik let, co tudy chodíváš. Pokaždé u ní zpomalíš. Vždycky tě zajímalo, co se za ní skrývá, ale je dost vysoká na to, abys přes ni něco viděl. Můžeš jen tušit různá tajemství. Nenápadná branka, kterou bys, jít kvapným krokem, přehlédl, jak se ztrácí v popínavé zeleni, bývá zamčená. Existuje k ní vůbec někde klíč? pomyslíš si, když si všimneš tenounké škvírky, kterou při bezděčném pokusu o zatlačení na dveře nečekaně rozšíříš. V pantech to zaskřípe.

Rázem se ocitneš v rozbujelé zahradě, ve stínu vzrostlých stromů, které tady musejí stát po staletí. Tvá náhlá přítomnost rozptýlí ptáky v korunách. Náhodně rozvěšené zvonkohry na větvích zprostředkovávají neartikulovanou řeč mírného vánku. Stojíš v trávě, která ti sahá do pasu. Po nohách tě šimrá hmyzí říše. Vše je tu ponecháno nazdařbůh. Nevidíš ani náznak vyšlapané pěšiny, a tak spíše po hmatu prostupuješ dál, hlouběji. Intuitivně se snažíš držet jedním směrem, aby ses případně mohl vrátit zpět. Směrem našeptávaným mrtvým jazykem vegetace, která se po tobě sápe, stejně jako rdousí dům, jehož stěnu šátrající rukou nahmatáš. Obcházíš stavení po obvodu. Je symetrické s pravidelnou dispozicí a vchodem. Ve vstupu ti tentokrát nic nebrání, stačí překročit práh.

Když tak učiníš, všechno kolem tebe získá diametrálně odlišné proporce, jiné barvy, vůně, chutě a především jinak zní. Máš rozšířené zornice jak mlhovky a ušní bubínky našponované k prasknutí. Sílící zvuk tě polapí, jeho intenzita se tě zmocňuje a ty ztrácíš vládu nad sebou samotným. Takže ta libá ouvertura venku v zahradě byla jen vábnička? Jsi paralyzován, oslepen, ohlušen, bezvládný. Jsi ztracen.

Zase se setkáš se svým vědomím, ale tenhle rozměrný brutalistní interiér není tvůj skromný a útulný pokoj. Rozhlížíš se kolem. Prostor obydlený tobě neznámými věcmi ti připomíná vetešnictví, jakýsi podivuhodný bazar plný haraburdí, snad i mučících nástrojů. Stáhnou tě z kůže zaživa? Vykleští, lobotomizují nebo jinak poznamenají na duchu či na těle? Nakonec v neustávajících hlukových vlnách, které atakují tvoje smysly, rozpoznáš hlasy. Nevíš, komu patří, ale rozlišíš jeden mužský a druhý ženský. Zprvu jim nerozumíš, ale víš, že promlouvají přímo k tobě. Nikdo jiný tady přeci není, jen ty a dvě bytosti, které se před tvýma očima náhle vynořují z mlhoviny hluku a jejichž hlasivky jsou zdrojem vibrací, které tě celého stravují. K tvému údivu je slyšíš zpívat o lásce, tedy o něčem, co bys na tomhle místě nečekal, ale čemu dokážeš porozumět. Postavy v tvých očích získávají ostřejší obrysy, zřetelnější podobu. Černokněžník a víla. Noc a den. Jin a jang. Ať je tomu jakkoliv, stojí před tebou dva krásní lidé, kteří se bezpodmínečně milují a po večerech si vzájemně předčítají Goetheho.

S tím, jak metafyzické představení nepolevuje a pokračuje dál, tě opouští sebenepatrnější stín strachu. Ve zprvu neklid vzbuzujících nástrojích identifikuješ hudební instrumenty, kterých se oba dotýkají, a z těchto doteků pociťuješ vřelé bezpečí. Jako by svými prsty nelaskali jen struny, ale přímo tvoji mysl. Melodie jejich hlasů tě nadále prostupuje a konejší. I ta nejmenší bázeň tě opustila a ty k těm dvěma získáváš bezvýhradnou důvěru. Nasloucháš tajemným bytostem z jiného světa, do kterého ti dnes dovolili nahlédnout. Do světa, o který pečují tak jako zahradník o svoji zahradu.

Průzorem, kterým jsi kdysi vstoupil, proniká světlo. Jdeš za ním, venku tě chladí vlhkost ranní rosy a hřeje vycházející slunce. Symfonie protikladů. Užíváš si znovuzrození do nového dne. Ona vyjde s nůžkami k záhonu pěstěných růží, on na obhlídku jabloní a včelích úlů. Společně se pustí do práce na rajské zahradě, v jejímž středu stojí bělostné stavení podobné Ville Rotondě. Když se ohlédneš, jak se každý věnuje své činnosti, postřehneš, kterak si vyměnili pohledy provázené láskyplným úsměvem. Sám pak takový nastavíš světu a odcházíš. Branku do ulice chceš za sebou zavřít, ale zámek nemá západku. Přivřeš ji tedy na špehýrku, aby ses mohl kdykoliv vrátit.

Info

Hackedepicciotto - The Silver Threshold (Mute Records, 2021)
Bandcamp

živě: hackedepicciotto (d) + Sítě
24. 2. 2022 20:00
Kaštan, Praha
Fb událost

foto © Sven Marquardt

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Hudba ze zapomenutých míst minulosti (Garlands)

Filip Peloušek 25.03.2024

Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.

Esence The Beatles (Milan Bátor)

Jiří V. Matýsek 10.03.2024

Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace