Jakub Koumar | Články / Recenze | 30.03.2019
Když se počátkem devadesátých let objevil drone metal, byla to zejména seattleská kapela Earth, kdo novému stylu nakypřil půdu. Její vliv na scénu mísící postgrunge, sludge a experimentální hudbu byl zcela zásadní. Earth, jejichž ústřední postavou byl od samého začátku Dylan Carlson, tehdy drtili svoje fanoušky masivní hlasitostí a destruktivním zkreslením a ovlivnili tak kapely jako Om, Khanate nebo Sunn O))).
Carlsonovy zpočátku velice drsné zvukové krajiny postupně odvál čas a drogová závislost. Brutální zkreslení se však americkému kytaristovi zadřelo hluboko pod kůži, a i když poslední desky Earth mají mnohem smířlivější charakter, každé Carlsonovo hrábnutí do strun ještě dlouho rezonuje v hlavě. Nejinak je tomu na jeho sólových, mnohem experimentálnějších albech, jejichž počet nyní rozšiřuje novinka Conquistador.
Desku vyplňují především rozostřené a velice pomalé melodie, opatrně opřené o La Montem Youngem inspirované drony. Díky nim skladby připomínají pád do zkreslením deformované meditace, z níž vytrhuje houpavá kytara se stopami toho nejchraplavějšího blues, jaké si lze představit. K tomu Carlson rád experimentuje a pohrává si s terénními nahrávkami. Ty mají zpočátku podobu pouze prchavého šumu, později přetvořeného v jemné zvonění. Jakékoli hranice přeci jen trochu konvenčnějšího komponování pak zcela opustí v krátké And Then The Crows Descended a přes tajemný úvod Scorpions in Their Mouths se deska opět přehoupne k ostrému kytarovému purismu.
Conquistador nehýří množstvím not, ale jejich expresivitou. Každou lehce načrtnutou, ale vzápětí zkřivenou melodii provázejí nevyzpytatelné ruchy rozbíjející kolébavou atmosféru. Nahrávka zní přesto uvážlivě, protože i z nejtvrdších zvuků se vynořuje klid. Harmonie mezi dravostí a sebekázní.
Dylan Carlson – Conquistador (Sargent House, 2018)
bandcamp umělce
Živě:
31. 3. 2019 20:00
Futurum Music Bar, Praha
fb událost
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.