Články / Reporty

Pěsti vzduchem (Dälek)

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar | Články / Reporty | 09.06.2022

Je to generační věc? Přivírám oči a jsem zpátky mezi betonem rodného pražského sídliště, zpátky v labyrintu průchozích paneláků, ale i koridorů stříleček ze sharewarových disket, všude ostrá zábradlí a ostré hrany geometrií virtuální světů kolem roku 1995. Ve skutečnosti jsem uprostřed davu ve Fuchsu – a uprostřed hluku, kterým štvanický klub zaplavuje dvojice na pódiu. Will Brooks a Mike Manteca jsou jedna ze stabilních podob fenoménu Dälek, přivážejících do Prahy svůj charakteristický zvuk, kterému můžete říkat industriální hip hop nebo shoegazový rap a bude to v obou případech přiléhavé. Kdyby nás tu bylo ještě o pár nadšených duší víc, přiléhala by k sobě i těla v publiku, ale takhle se jen spokojeně kymácíme jako lachtani na haloperidolu.

Na každé muzice opřené o melodizující hluky, mívám v koncertním podání strach, že se právě ty melodie a háčky ztratí v živém zvuku, ale tyhle obavy jsou dávno pryč: milovaná, do kytar zachumlaná Ever Somber houpe do nebes, písty Eyes to Form Shadows dloubají pod žebra. „Head's nod / but we still living shackled!“

Dávné stálice ze sedmnáct let staré Absence dobarvují set, který jinak samozřejmě patří letošní novince Precipice. Kdo má poctivě naposloucháno, má pěsti ve vzduchu – skvěle valí především singlová Boycott. A pro ty, kdo se ztrácejí, je tu Mike: švihá hlavou do každého beatu, celé jeho tělo jde s každou přehozenou samplovou výhybkou. Will je oproti němu baštou stoicismu, ale aby taky ne, když musí soustředěně plivat poezii, která nepřestává rozechvívat, i když už ty nejnápaditější bars znáte nazpaměť – a zbytek se z hluku vynořuje jako ploutev v Čelistech.

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi. Navíc mi z intenzivní snahy prožít takhle silnou hudbu do špiček prstů lupne cosi pod lopatkou a bolí to i teď, kdy už jen snivě vzpomínám. Je to generační věc.

Info

Dälek (us)
7. 6. 2022 Fuchs2, Praha

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

S příchutí železa (Einstürzende Neubaten)

Jiří V. Matýsek 01.06.2022

Jeviště jako železářství, zestárlé monstrum ze šrotiště. Na koncert Einstürzende Neubaten se čekalo dlouho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace