Veronika Jastrzembská | Články / Recenze | 07.06.2022
Už je tomu deset let, co britští Alt-J vydali svůj pestrobarevný debut An Awesome Wave, který si rychle získal oblibu nejen u anglických posluchačů. Album obsahující hity jako Breezeblocks nebo Fitzpleasure dokonce získalo ocenění Mercury Prize a umístění v žebříčku top dvaceti nejposlouchanějších interpretů Spojeného Království v roce 2012. Následovala jemnější, citlivá nahrávka This Is All Yours a o tři roky později pak divoká, nesourodá Relaxer. Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Alt-J se opět do svého díla nebáli zakomponovat nepřeberné množství prvků. Na jednom místě se tak mísí jemné klavírové melodie, sborové vokály, operní árie, zvuky ulice, folk, smyčce v podobě houslí a cell, techno. Opravdu pestrá paleta může působit přitažlivě nevyčerpatelnou škálou možností, ovšem nutí také k obezřetnosti, aby výsledek dával smysl a jednotlivé elementy nesloužily jen k zaujetí pozornosti, ale měly i svůj důvod. Alt-J se tohle ne vždy daří.
Na nové desce lze jen stěží hledat nějaké jednotící, společné prvky. Každá píseň je v tom sama za sebe. Ano, stále je sice páteří téměř všech skladeb kroutící se uhrančivá basová linka, dunivé bicí, synťákový podkres a pro Alt-J typické a capella momenty, ovšem každá skladba má svůj individuální přístup a osobní zdobítka.
Ať už se jedná o úvodní Bane, kde Alt-J hned na začátku potvrzují svou obratnost v budování napětí a v práci s dynamikou, díky které dokáží zaujmout monumentálními, prostorově ohromujícími písněmi. Opakující se sborové vokály „I sold my soul“ vytváří spolu s mohutnými údery bicích a naléhavou kytarou poutavý, dramatický úvod. Velkolepost a pompéznost sálá téměř z každé skladby a vytváří tak zajímavé kontrasty s poklidnou Walk a Mile nebo jednoduše zaranžovanou Get Better. V té Joe Newman dosud nejotevřeněji a nejupřímněji vykládá své myšlenky a pocity a přibližuje bolestné ztráty, které umocňuje intenzivním opakováním veršů „I still pretend you're only out of sight in another room, Smiling at your phone.“
Alt-J se výběrem motivů odchylují od svých většinou neosobních, málo intimních zpovědí a kromě lásky a štěstí se teď věnují i temnějším tématům jako nemoc a závislost. Třeba skladba Actor přibližuje příběh neúspěšného herce závislého na kokainu, Bane zase vypráví o klukovi a neutichající myšlence na kolu.
Závěrečná Powders by určitě mohla být pohodovou, uklidňující tečkou na závěr. Bohužel ani tady si Alt-J neodpustili vylepšovátka v podobě nahrávky konverzace dvou lidí doplněné o zvuky vln. Výsledný dojem je rozpačitý, rozhodně se v této směsici experimentu najdou zajímavé, kreativní místa, naneštěstí na každé z nich připadá stejný počet nesmyslných pasáží.
Text vyšel v magazínu Full Moon #132.
Alt-J - The Dream (Infectious Music, 2022)
web
živě: Alt-J (uk)
9. 6. 2022 18:00
Power Station Holešovice, Praha
web koncertu
foto © se svolením Alt-J
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.