Články / Reporty

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov | Články / Reporty | 08.12.2019

Zakladať si názor na človeku z jeho vzhľadu je neskutočne povrchné a ponižujúce pre osobu, ktorá je tvorená množstvo komplexných vlastností. Keď sa však niekto pozrel na plagát ku koncertu Jordana Mackampa v Café V Lese, tak musel zostať hlboko presvedčený, že sa jedná o bezprostredne príjemného a srdečného jednotlivca. V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy. Inšpirovaný hviezdami soulovej hudby je Mackampa majstrom v budovaní chytľavých a srdcervúcich piesní.

Z neveľkého počtu európskych zastávok, ktoré by sa dali spočítať na prstoch jednej ruky, si Mackampa vybral aj Prahu a za jeden večer ju premaľoval pestrými farbami neo-soulu. Síce so svojou tvorbou obieha britský hudobník kluby už dva roky, ale debutový album je stále v pomerne ďalekej budúcnosti (apríl 2020). O čo sa však snaží viac, je zbavenie sa nálepky pesničkára s akustickou gitarou, ktorá sa s ním istú dobu vezie. Vo vršovickom klube tak aj staršie piesne predstavoval v energickejších a soulovejších variáciách s klasickou zostavou bubny, basa, gitara. Naproti nahratým verziám zo Spotify, ktorých produkcia sa mení pieseň od piesne, tak naživo zneli oveľa príbuznejšie a osobitejšie. Nacvičené kompozície bol nútený v štvrtine koncertu mierne pozmeniť kvôli poruche elektroakustickej gitary a pred hitom What Am I žartovne prehodil, že musí prejsť na elektrinu ako Bob Dylan. Najväčšou devízou neo-soulového muzikanta je však stále jeho jedinečný hlas. Práve ten núti k neustálym prirovnaniam k umelcom ako Bill Withers a aj v popovejších piesňach (Parachutes) zapĺňal komorné priestory hrejivým a rozcíteným prejavom. S odstupom od mikrofónu bol jeho vokálny prejav ešte pôsobivejší a duchaplné výkriky textu piesne Midnight mali omnoho väčšiu silu: „The midnight hour, it gets colder/ We're moving closer/ The closer the better.“

Keď takéto momenty dozneli a publikum zostalo nadšené čakať na pokračovanie, tak namiesto tichého úžasu prevládala v komorných priestoroch klubu skôr barová atmosféra. Občas ale ani hudba nebola zábranou pre konverzácie a zdalo sa, že pre niekoľkých návštevníkov bola kapela iba pozadím pre ich sobotňajší večer. Najviac to však mrzelo, keď sa zhasli svetlá a Mackampa sa snažil o intímnejšiu chvíľu, ale ľudí museli utišovať aj barmani. Pominúc od tohto faktu boli ostatné interakcie s fanúšikmi čarovné. Spevák s konžskými koreňmi si z poslucháčov vytvoril miniatúrny zbor, ktorý mu počas koncertu robil doplňujúce vokály. V závere piesne Yours To Keep sa tak spájal jeho soulový spev s harmóniami publika a energickými gitarami do celku, ktorý by sa mohol kľudne nahrať na album a okamžite vydať.

O zámere tohto turné povedal Jordan Mackampe pre Atwood Magazine: „Napriek tomu, že sú teraz moje koncerty o trochu väčšie, chcem, aby aj tak prebehlo to dôverné spojenie medzi jednotlivcami. Viem, že je to dosť ťažké, ale veľmi sa snažím, aby som to dosiahol.“ Počas koncertu síce tejto snahe isté aspekty prekážali, ale vychádzajúca hviezda neo-soulu zo seba aj tak vydala mnoho magických tónov. Ako predznamenanie kvalít prichádzajúceho debutu to určite stačilo.

Info

Jordan Mackampa (uk)
7. 12. 2019 Café V Lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace