Články / Profily/retro

Pičkou dopředu: Unna

Pičkou dopředu: Unna

Blanka Kůrková | Články / Profily/retro | 04.11.2015

Jestli jste nikdy nehledali smysl ve spojení nebo v kontroverzi mezi labely Silver Rocket a MamaMrdaMaso, tady se můžete povznést nad danou hru bez jasných pravidel. Kluci se drží za péra a počítají, kdo z nich umí vydrbat s příslovím a kdo tahá delší konec provazu. Každý článek lana znamená jinou kapelu a dohromady je to vzrušující, stejně jako odpudivé. Rádi saháte na stonermetalové koule? Pak tady je jich nepočítaně.

Možná je to křivou pramičkou na hladině bezčasí z obalu, že Unna působí klátivě, ale přitom mají lehkost dobře odpíchnuté brusle, možná je to tím, že Social Party vedle nich vypadají jako pomalé strašidlo ze severní bažiny. Možná je to přechodem mezi songy K hladině a V bahně, že se pnu tam, kde s Gnu nehnu, možná je to tím, že když jsem chodila do školky, máma říkala, když budeš šmajdat, už ti to zůstane, tak mi to zůstalo. Tyhle kapely taky šmajdaj, ale pokud je u nás taková, která umí kytarama vyplétat tři kola najednou, kola metalové koloběžky, co jezdí jako vodoměrka po rybníce, jsou to Unna. Aby zároveň měli nejdále do Prahy a tečovali všechny ty příhraniční post-poloostrovy hradecké, mostecko-litvínovské, ústecké, budějické a další; v Postoloprtech byla kdysi emocoreová kapela Největší tma je ve psovi.

Než spadnu do škatulky nadržená bloncka, podívejme se na texty. (Anebo se podívejte sami.)

Ne že by na tom záleželo, ale v roce 2011 v ceně rockových rockerů vyhráli Heiden (k letošní desce se dostanu příště, tihle romantici se v Břitvě už nikdy neobjeví) před Silent Stream of Godless Elegy a Gride. Tehdy byla Unna mezi dvaaosmdesátým a pětaosmdesátým sdíleným místem, spolu s J.A.R. a těsně před Komunisty. Pro kontext: byl to rok, kdy vyšli noví Fetch!, Lyssa, rok, kdy Ravelin 7 odměřili 7 kroků po zamrzlé řece nekonečné touhy, které říkají bolest. Většina z těch desek je mi velká jako špatně oblečené ráno, ten rok si taky ještě moc nepamatuju. Ale jestli něco očekávám od muziky, je to pokládání žánrových pravítek a silné karty, do kterých nevidím, ale zároveň jsou mi blízké, znají cenu samoty a délku cesty. Asi jako skladba 1 000 mil od domova.


Už bylo na čase? Nebo Už Bylo Na Čase, jak říkají kluci, kteří si mažou prsa sádlem existenciální nahoty? Je na čase přijít s deskou, kterou leští už pár let. Nevím, jestli se dá něco přeleštit, stejně jako se můžeme přejíst nebo přepít, ale starší holky říkaly, že se dá lehce vyjebat se sebou samou. Neříkám, že vím všechno. Říkám, že je na čase.

Info

Unna - Už Bylo Na Čase (MMM, 2011)
www.unna.bandcamp.com/album/u-bylo-na-ase

Live: Piper Night III.
Unna + madebythefire + OTK + Darren Eve
7. 11. 2015 Katolický dům, Kopřivnice
www.facebook.com/events/102578430092681

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hydra, fragmenty dokonalej anarchie

Mimi Filova 11.09.2020

Vo vzduchu sa vznášajú fragmenty bohémstva z minulého storočia, kedy to bolo útočisko umelcov vrátane Henryho Millera, neskôr Davida Gilmoura a Leonarda Cohena.

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana 07.06.2020

O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.