Články / Sloupky/Blogy

Písně/z/měsíce #21

Písně/z/měsíce #21

Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 24.01.2017

Další rok je za námi, a tak se pojďme ohlédnout o něco dále do minulosti. Červená světla kosmické lodi výstražně blikají a sirény vydávají monotónní varovný signál. Překročili jsme hranice 21. století směrem nazpět. Časový paradox si vybírá svou daň. Signály současnosti již nejsou tak zřetelné a to, co zde uvidíme a uslyšíme, pro nás bude dost možná nesrozumitelné, myšlenkově vzdálené anebo minimálně zabalené do vzduchotěsného obalu sentimentu. Zanech všech nadějí ty, kdož vcházíš, neboť v tomto díle nás čeká jen prohrabování se smetištěm minulých dní, nacházení hvězd, jež pro naše oko možná ještě svítí, ale jsou to jen poslední paprsky emitované kdysi dávno vyhaslými sentinely.

Herbaliser – Moon Sequence /Same As It Never Was/ (Very Mercenary, Ninja Tune, 1999)
Konverze živých nástrojů a elektronických simulací si na přelomu století z prvého vzala jazzové prvky a z druhého acidově vytripované plochy a rezonance tekkových parties. Všechno nastříhané do sympatických mixů a koláží. Label Ninja tune byl pionýrem a věrozvěstem těchto tendencí a stál za takovými jmény jako Amon Tobin, The Cinematic Orchestra a dalšími. Very Mercenary bylo jedno ze stěžejních a stylotvorných alb tohoto proudu.


Eels – Climbing to the Moon (Electro-Shock Blues, Panama, 1998)
Tahle nenápadná balada má za sebou zajímavý příběh. Otcem zpěváka Marka Olivera Everetta (známého pod jménem E) byl totiž fyzik Hugh Everett III. Ten stvořil teorii mnohosvětů a zabýval se kvantovou fyzikou a paralelními vesmíry. Sám E nalezl svého otce mrtvého v posteli a z dokumentu BBC Parallel Worlds, Parallel Lives vyplývá, že s ním zcela vřelý vztah neměl. Album Electro-Shock Blues navíc napsal v době, kdy jeho matka zemřela na rakovinu a jeho sestra spáchala sebevraždu, zanechávajíc po sobě dopis, ve kterém cynicky deklamuje, že se potká s otcem v jednom z jeho paralelních světů. Info smršť ukončím faktem, že Markův bratranec byl v posádce letu, který 11. září narazil do Pentagonu, a to do křídla, kde kdysi pracoval Markův otec Hugh. Kruh se uzavírá. Více konspiračních teorií najdete na www.konspiracniteoriepyco.info


Dead Can Dance – The Moon and the Snake (Spiritchaser, 4AD, 1996)
Lapač snů (resp. duchů) se stal i lapačem úspěchu. Ethno sound made in Britain. Skvělá deska, která se svezla na vzdouvající se vlně multikulturalismu a jejíž počátek můžeme hledat okolo anglického koloniálního imperialismu. Inspirace jsou tedy jasné a je to tam.


R.E.M. - Man on the Moon (Automatic for the People, Warner Bros, 1992)
Po desce Out of Time vystoupili R.E.M. pro hudební stanici v seriálu MTV Unplugged. Tam se svého času blýskla snad všechna jména, co v té době něco znamenala, a akustické sety drsných grunge kapel jako Alice in Chains, Nirvana, Stone Temple Pilots či Pearl Jam se staly legendou (jaká toť hrůza). Každopádně se hochům z Atlanty v akustických formách zalíbilo a celá deska se obejde bez řvavých kytar. Vynahradili si to na následující desce Monster, kde naopak vše chrčí a zurčí a v zásadě by se dala brát jako seattelský epitaf pohlcený mainstreamem.


Pulp – Someone Like the Moon (His’n’Hers, Island, 1994)
Jarvis Cocker tu snad ještě věřil v lásku. Je to upovídaný chlapík s briskním úsudkem a pozorovacím talentem. Sžíravými sarkasmy ochutil až následující desku Different Class. Postupně se z inteligentní karikatury na disco a život střední třídy sám stal jakousi karikaturou, ostrovním Harry Šoumenem, který zpytoval svědomí na epitafu This is Hardcore.


Smashing Pumpkins – Luna (Siamese Dream, Virgin, 1993)
Vždycky jsem si myslel, že Smashing Pumpkins byli drsní hoši (a dáma). Inu dnes už je vše jinak, ale corganovská brutalita se plně projevila až na pozdějších deskách jako Machina/The Machines of God či Zeitgeist. Album z roku 1993 je nabité tklivými hity jako Today či Disarm a vyšlapalo cestu dvojdesce Melancholy and Infinite Sadness. Tahle sladká balada celý opus zakončuje. A opět jen tak mimochodem vydavatelství Virgin vlastní Richard Branson, který dnes pod hlavičkou Virgin Galactic plánuje první komerční lety do kosmu.


Info

Znáte-li další písně osvětlené bledým luny svitem, pište na info@xplaylist.cz.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

To nejlepší z Nouvelle Prague

redakce 12.11.2019

Nové místo, nové výzvy, kvalitní multižánrová hudební přehlídka spojená s konferencí. Co zaujalo na letošních Nouvelle Prague?

Le Guess Who? 2019 – resumé

redakce 12.11.2019

Velký report v prosincovém úplňku, níže resumé v tradiční podobě nejlepších pětic, leckterým opět pět pozic nestačilo, čemuž se nelze divit.

Preview: Le Guess Who? 2019

David Čajčík, Jana Michalcová 05.11.2019

Grime, ambientní pop, africké synkopy i noise rock. Na Le Guess Who? holandštinu nepotřebujeme, obraceč času naopak ano.

You move me, you move me, you move me round and round, I guess (TaxiWars)

Jirka Imlauf 01.11.2019

V Praze byli hodněkrát, vybavuju si třeba, jak sedíme u stolu nahoře v Rock Café a kolem jde kapela a všichni maj knír, píše Jirka Imlauf z Houpacích koní před…

Preview: Danielle de Picciotto

Michal Pařízek 15.10.2019

Některé milníky její kariéry nabízíme níže, hlavně ale zveme na koncert, který bude výjimečný také tím, že zde vůbec poprvé vystoupí frontmani pražských Kill the Dandies! coby DJské duo.

Tančení Krakovem aneb Top 5 Unsound 2019

redakce 15.10.2019

Polský festival Unsound, soustředící se na progresivní elektronickou hudbu s nejrůznějšími přesahy, má celosvětové renomé a fanoušci se na něj opravdu sjíždějí z různých koutů planety.

Preview: Alternativa 2019

waghiss666 14.10.2019

Zkusili jsme z lineupu festivalu Alternativa 2019, kde žánry nehrají roli, prosít pár zajímavých jmen. Tady jsou.

Střevíčky děravé aneb Top 5 Lunchmeat 2019

redakce 07.10.2019

Ohlasy i uvnitř redakce byly různé a ne pouze kladné. Výživné to bylo.

Preview: Unsound 2019

Kateřina Cumin 01.10.2019

Ústředním tématem letošní edice Unsoundu je Solidarita a níže najdete pár mužských jmen, které stojí za pozornost a které povětšinou přijedou s unikátním programem.

Beztížný pocit nezvěstného V centru

Jiří Přivřel 25.09.2019

Ve vlaku zaslechnu, jak jí povídá o třípatrovým domě, ve kterém jeho rodina bydlí. „A to jste si postavili sami?“ „Ne, to jsme zdědili. Původně to patřilo nějakejm Němcům.“