Články / Sloupky/Blogy

Písně/z/měsíce #5

Jiří Akka Emaq | Články / Sloupky/Blogy | 24.09.2015

S opouštěním tohoto století to nebude zas tak žhavé. Ještě pořád narážíme na bludné asteroidy, černé díry a červené trpaslíky levitující na bližší straně přelomu století. Dnes proletíme kolem černého i oranžového měsíce. Spatříme úplněk a budeme na něj pokřikovat z laciných sedaček amerického maloměsta.

Regina Spektor – Small Town Moon (What We Saw From the Cheap Seats, Sire Records 2012)
Regina Spektor je úkaz na scéně. Velká vypravěčka drobných příběhů. Podobně jako Joana Newsom v sobě objevila hluboce niterný pramen kumulující slova a epická rovina často převyšuje tu hudební. Piano a kapela je pro ni podklad, takříkaje dečkou na trávě, z níž může popouštět uzdu své fantazii, která ovšem vychází ze skutečnosti.


John Mouse – Hey Moon (We Must Become The Pitiless Censors of Ourselves, Upset the Rhytm/Ribbon Music 2011)
Ploužáček na jinak celkem svižném albu. Dech osmdesátých let tu vane silně, ale zuby času si pan myšák čistí pravidelně, a tak se na nás nevalí mrtvolně rozkladný a zkažený puch, nýbrž svěží odér zubní pasty Perlička. A s tvrzením, že se musíme stát nemilosrdnými cenzory sebe samých, nelze než souhlasit.


The Black Ghosts – Fullmoon (The Black Ghosts, Southern Fried 2008)
Začátek jako sedmdesátkový folk, který úspěšně vykopávají Fleet Foxes, šlapací rytmika pak píseň hodí zcela jinam. Příjemně vybrnkávaná akustika, tklivé housličky a plynoucí sound. Píseň se objevila i na soundtracku k adolescenty adorovanému filmu Twilight.


Deftones – Black Moon (B-Sides & Rarities, Rhino Entertainment/Maverick 2005)
V battle duetu se Cypress Hill je tenhle naživo hraný post-hopový kus svěžím vánkem a zároveň reminiscencí např. na soundtrack k filmu Judgment Night, kde se potkaly tvrdé kytary s rapovým flow. (Jen tak namátkou Faith No More s Boo Yaa T.R.I.B.E., Helmet s House of Pain, Living Colour s RUN DMC a další.)


Herbie Hancock & Sting – Sister Moon (Possibilities, Vector/Hear Music 2005)
Jazzový chameleón na této desce oslovil plejádu mainstreamových umělců, Stingem počínaje přes Annie Lenox, Paula Simona a třeba Santanou konče. Pan žihadlo je zde stále Angličanem v New Yorku a Herbie opustil vody elektronických experimentů poloviny devadesátých let a navrátil se k čirému jazzu. Rozvláčná kompozice a vsunuté improvizace míří ke grand finále. Stále je to ale ozvěna hlasu minulého století.


Erykah Badu – Orange Moon (Mama‘s Gun, Motown/Puppy Dance 2000)
Erykah také dlouho trvá, než překročí práh jazzového intra. Nálada se tu soulově převaluje jak oranžový měsíc na hladině světového hudebního oceánu. Bicí už snad ani víc zpomalit nelze. Veliký chillout, nic pro netrpělivé.

Info

Znáte-li další písně osvětlené bledým luny svitem, pište na info@xplaylist.cz. Vylosovaní náměsíčníci budou po zásluze odměnění drobným či větším dárkem.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #127: Jak je důležité nevyhrát

Michal Pařízek 05.04.2024

O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…

Hudba pre každého a každý pre hudbu (Žižkovská noc 2024)

Zuzana Valešová 30.03.2024

Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace