Články / Recenze

Po(d)vědomé cesty (Cesty na Severozápad Jana Hrubého)

Po(d)vědomé cesty (Cesty na Severozápad Jana Hrubého)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 05.02.2019

Kolej Yesterday nebo Etc...2 by bez Jana Hrubého byly o mnoho jiné desky. Jsou to nejen jeho housle, ale i aranžérský dotyk, co se na nich podepsalo. Důležitý, ale nenápadný hudebník zanechal v domácím bigbítu pořádný zářez, má ale ještě jednu lásku, možná ne tolik viditelnou, ale neméně podstatnou – folklór evropského severozápadu, keltskou hudbu.

Věnuje se jí společně s projektem Kukulín. Od roku 1992 vzniklo sedm alb pod touto hlavičkou, přičemž ty první tři – Cesta na severozápad (1992), Arthur’s Stone (1993) a Burning Rose (1993), byly dlouho nedostupné. To se nyní změnilo, péčí vydavatelství Galén vyšly na konci loňského roku, u příležitosti Hrubého sedmdesátin, znovu. Dostalo se jim slušivého boxu, který doprovází booklet s texty, ediční poznámkou a sleeve notes jednotlivých alb.

Ony tři desky patří k sobě, je to záznam prvotního Hrubého oslovení touto hudbou a lidem Anglie, oslovení ještě neovlivněné tolkienovskou poetikou (Středozem (1998), Silmarillion (2003)). V první, zvukové rovině míchá folkovou hudbu s lehkým náznakem elektroniky (samplované bicí), v té druhé se prolínají styly a kultury. Hrubému se daří „provrtat“ až na prapůvodní jádro lidovek ze severozápadu i lidovek našich, taková D-Day z Burning Rose by se neztratila na veselici na Moravském Slovácku. Skladba Světlo zevnitř má klasicistní názvuky, Půjčovna velbloudů šumí pouštními písky, Tráva si pohrává s indickou hudební tradicí. Ale není to útvar mající za úkol poukázat na barevnost kultur, z Hrubého hry ční přirozenost poučená muzicírováním nad škopkem piva. Tenhle veselý leprikón se nechává přirozeně vést svou intuicí, která ho místy ponouká překvapivými cestami. A podobné neškolené hudební cítění je charakteristické i pro dva klíčové spoluhráče – akordeonistu Rudolfa Hálka a hlavně Petera Mustilla, který otextoval a nazpíval podstatnou část Arthur’s Stone a Burning Rose.

TrojCD možná ve svém titulu nese geografické upřesnění, Hrubého cesty ale vedou ve skutečnosti jinam: do krajin, které jsou příjemně povědomé a domácky příjemné. Ze skladeb čiší jakýsi spolehlivý fundament, vazba na vlastní přirozenost, jejíž je hudba ideálním vyjádřením.

Info

Jan Hrubý - Cesty na Severozápad (Galén, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.