Články / Recenze

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas | Články / Recenze | 10.07.2021

Moontype je kromě jména chicagské kapely také název jednoho druhu písma pro nevidomé. Hledat příběhy v hrbolcích vyražených na papíře může být pro nezasvěcené složité, naopak cítit emoce a přátelství v hudbě Moontype dokáže takřka každý. Jsou od velkých jezer, kombinují prvky jazzu a math rocku, ale nezdráhají se v určitých chvílích zapomenout na technicky komplikovanou hru a svým kytarám dávají ulevit jednoduchými punk-rockovými pasážemi. Označit je za typickou mid-west emo kapelu (geograficky i zvukově se to nabízí) by byla příliš velká zkratka, ačkoliv jsou jejich skladby bohaté na emoce, postrádají prvoplánový smutek. Spíše než skrz slzy se na svět dívají pozitivně. Dynamiku skladeb vytváří hlavně nástroje – kytara, basa, bicí. Zpěv Margaret McCarty plyne převážně v jedné poloze a svým příjemným hlasem uvozuje uvolněnou atmosféru skladeb, jejichž třetinu má sama z velké části na svědomí.

Na debutu Bodies of Water dostala prostor její dřívější sólová tvorba. Původní minimalistické písně z jejího druhého EP Basstunes, Year 5, kde jejímu hlasu sekundovala pouze jednoduchá basová linka, dostaly sice skrz další nástroje několik hudebních rovin navíc, ale McCarty spolu s Emersonem Huntonem a Benem Cruzem zanechali její staré skladby v takřka původním aranžmá. Například About You má oproti EP verzi pár bpm navíc, leitmotiv ale zůstal stejný. Hunton a Cruz naopak dostali možnost předvést své technické schopnosti, získané na oberlinské konzervatoři, kde se mimo jiné Moontype dali dohromady, ve zbytku desky.

Původně lo-fi pokojové nahrávky, kde v úplných začátcích McCarty pouze do hluku větráku vkládala jemné kytarové linky (konkrétně na EP Fan Music, kde takto reflektovala svoje vzpomínky na letní hudební tábory), přešly ve vyzrálou studiovku. Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany. Hrají kytarový squash, kde každou ranou střídají mezi dvěma polohami, z nichž nelze vybrat tu, kde jim to sedí více – zdali v té technické nebo té druhé, naopak punk-rockové, místy lehce popové. Ať jsou ale hudebně na jedné či druhé straně, vždy ale dokážou uvěřitelně podat emoce, zejména ty nejjemnější – vztahy, přátelství, platonické lásky nebo se pokoušejí alespoň naznačit odpověď na otázku, po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme.

Info

Moontype – Bodies of Water (Born Yesterday, 2021)
Bandcamp kapely

foto © Tim Nagle

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Románek pozdního léta (Julia-Sophie)

Sára Prostějovská 28.10.2024

Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.

Rod se i přes nesnáze podařilo zachovat... (Rod Draka, druhá série)

Šimon Žáček 28.10.2024

Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?

Inšpiratívna periférna osmóza (JAMA 2024)

Lea Valentová 25.10.2024

Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.

Dekonštruovať tradície (Nathan Bowles Trio)

Michal Berec 05.10.2024

Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace