Články / Recenze

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas | Články / Recenze | 10.07.2021

Moontype je kromě jména chicagské kapely také název jednoho druhu písma pro nevidomé. Hledat příběhy v hrbolcích vyražených na papíře může být pro nezasvěcené složité, naopak cítit emoce a přátelství v hudbě Moontype dokáže takřka každý. Jsou od velkých jezer, kombinují prvky jazzu a math rocku, ale nezdráhají se v určitých chvílích zapomenout na technicky komplikovanou hru a svým kytarám dávají ulevit jednoduchými punk-rockovými pasážemi. Označit je za typickou mid-west emo kapelu (geograficky i zvukově se to nabízí) by byla příliš velká zkratka, ačkoliv jsou jejich skladby bohaté na emoce, postrádají prvoplánový smutek. Spíše než skrz slzy se na svět dívají pozitivně. Dynamiku skladeb vytváří hlavně nástroje – kytara, basa, bicí. Zpěv Margaret McCarty plyne převážně v jedné poloze a svým příjemným hlasem uvozuje uvolněnou atmosféru skladeb, jejichž třetinu má sama z velké části na svědomí.

Na debutu Bodies of Water dostala prostor její dřívější sólová tvorba. Původní minimalistické písně z jejího druhého EP Basstunes, Year 5, kde jejímu hlasu sekundovala pouze jednoduchá basová linka, dostaly sice skrz další nástroje několik hudebních rovin navíc, ale McCarty spolu s Emersonem Huntonem a Benem Cruzem zanechali její staré skladby v takřka původním aranžmá. Například About You má oproti EP verzi pár bpm navíc, leitmotiv ale zůstal stejný. Hunton a Cruz naopak dostali možnost předvést své technické schopnosti, získané na oberlinské konzervatoři, kde se mimo jiné Moontype dali dohromady, ve zbytku desky.

Původně lo-fi pokojové nahrávky, kde v úplných začátcích McCarty pouze do hluku větráku vkládala jemné kytarové linky (konkrétně na EP Fan Music, kde takto reflektovala svoje vzpomínky na letní hudební tábory), přešly ve vyzrálou studiovku. Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany. Hrají kytarový squash, kde každou ranou střídají mezi dvěma polohami, z nichž nelze vybrat tu, kde jim to sedí více – zdali v té technické nebo té druhé, naopak punk-rockové, místy lehce popové. Ať jsou ale hudebně na jedné či druhé straně, vždy ale dokážou uvěřitelně podat emoce, zejména ty nejjemnější – vztahy, přátelství, platonické lásky nebo se pokoušejí alespoň naznačit odpověď na otázku, po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme.

Info

Moontype – Bodies of Water (Born Yesterday, 2021)
Bandcamp kapely

foto © Tim Nagle

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace