Články / Reporty

Po uši v Jihlavě (MFDF Ji.hlava)

Po uši v Jihlavě (MFDF Ji.hlava)

blueskin | Články / Reporty | 29.10.2018

V letošní nabídce festivalového merchandisingu se letos poprvé objevily zubní kartáčky s logem přehlídky. Osobně bych víc uvítal ponožky. Počasí totiž v neděli ukázalo zuby a Jihlavu skoro celý den skrápěl déšť - sice nepříliš intezivní, o to ale otravnější a ve vteřinách pronikající do tušených i dosud neobjevených spár v rozpadajících se botách. Úroveň diskomfortu snižuje fakt, že se v noci posunuly hodiny zpět, takže je na všechno o něco více času.

Poprvé se vydávám na průzkum scény v Dělnickém domě, která je od centra festivalového dění nejvzdálenější. Letos je zčásti zasvěcená sekci Svědectví (s přívlastky “o politice”, “o poznání” a “o přírodě”). Politická větev nabízí např. dokument Výběrová zbraň o pistoli Glock. Vedle samopalu AK-47 jde prý o nejspolehlivější a tím i nejrozšířenější střelnou zbraň současnosti. Rakouskému režiséru Fritzi Ofnerovi nelze upřít poctivou rešeršérskou přípravu i odvahu pokusit se na celovečerní ploše propojit velké množství zdánlivě nesouvisejících linek. Realizace však za tímto záměrem pokulhává, mnohé musí Ofner dovysvětlit v následné debatě, což je vždycky spolehlivá známka dokumentaristického nezdaru.

Mnohem dotaženěji působí americký snímek Alt-right: Doba vzteku. Na příkladu dvou prominentních postav krajně pravicové scény v USA mapuje myšlenkový svět novodobých zastánců teorie nadřazenosti bílé rasy. Jako protihráče k nim staví aktivisty z hnutí Antifa, kteří s nárůstem pravicového extremismu svádějí mnohdy donkichotský, vesměs ale sympatický boj. Výsledkem je navzdory hutnému tématu odlehčený a divácky vděčný dokument o archetypálním střetu dobra a zla.

Jiný typ morálního konfliktu zachycuje koprodukční film Dobrá smrt, bezesporu jeden z klíčových snímků letošní Ji.hlavy. Slovenský režisér Tomáš Krupa v něm sleduje poslední čtvrtrok života Britky, která se rozhodla podstoupit asistovanou sebevraždu na švýcarské klinice. Totožný námět zpracovali před sedmi lety Charlie Russell a Terry Pratchett v dokumentu Choosing to Die. Oproti jejich publicisticky košatému dílu zvolil Krupa minimalističtější přístup, v němž nejen absentuje průvodce, prakticky nepostřehnutelná je ale i přítomnost filmového štábu. O to více se divák může ponořit do uvažování ženy, pro niž je dobrovolný odchod ze světa jediným východiskem z její neradostné životní situace poznamenané pokročilou svalovou dystrofií.

Závěr nedělního večera patřil večírku pro filmové profesionály v prostorách jihlavské radnice. Pro účastníky skvělá příležitost k networkingu, pro mě šance probudit v sobě vnitřní Halinu Pawlowskou. Vězte tedy, že letošní Industry Party byla ve znamení trvale udržitelné konzumace. Jedlo se dřevěnými vidličkami, servírovalo se v dřevěných mističkách a pilo se zásadně papírovými brčky. Trvale udržitelné byly i porce. Bylo jich málo a Kamil Fila se šel před rautem pro jistotu najíst do McDonald’s. Dobrou noc!

Info

22. MFDF Ji.hlava
25. - 30. 10. 2018 Jihlava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace