redakce | Články / Sloupky/Blogy | 28.11.2020
V Kabinetu múz se sice nehraje, ale zavřeno nemají. Proč by taky zavírali, když se uvnitř pořád něco děje. Vedle oblíbené Die Küche a nově uměleckého kolektivního projektu KabLock, jehož výsledky můžete sledovat ve výloze klubu, je tu samozřejmě stálice v podobě Kabinet Records. Tentokrát jsme se jejich vinylovým katalogem prohrabali až do devadesátek, ovšem nepůjde jen o kytary. Kupujte, poslouchejte, podporujte!
31Knots – Worried Well
Když vyšla tahle deska v roce 2008, dostala na Pitchforku 6/10. Jenže v té době jsem měl Pitchfork u prdele a měl za to, že Joe Haege je bůh. Frontman charakteristický trhavými pohyby jak při koncertech, tak ve svém skládání, se vpíjel do indie rocku nadmíru originálně a jeho rukopis byl vždycky neopakovatelný. Je v tom punk, je v tom math rock, všechno je zahaleno zvláštním smutkem. „Fake flora and fauna end where your application begins.“ Nejvíc. „It may be god or it may be rocks.“
The Afghan Whigs – In Spades
„We'll come together when the feeling's right.“ Greg Dulli je jenom jeden. Ztělesnění rockera, živočišnosti a přirozené muzikálnosti. Poslouchat jeho písničky je jako sex. A pozor, závislost na jeho věcech se může rozvinout s věkem. Zatímco jejich staré desky – první vyšla už roku 1988 – jsem vždycky respektoval a poslouchal, tedy někdy kolem roku dva nula nula, o dekádu později, po jejich comebacku v roce 2012, jsem The Afgan Whigs propadl. Do to the Beast, In Spades. Stadionové hymny, které nic nepřekoná. Je v tom grunge, je v tom soul, je v tom nekonečná láska. Stejně jako v dalších jeho formacích: The Twilight Singers, The Gutter Twins.
Against All Logic – 2012-2017
Další milovník: „Stay on my mind/ Fulfill my.“ Americký producent s chilskými kořeny Nicolás Jaar neustále překvapuje, a to nejen svou aktivitou. Vedle sólovek dělá filmovou muziku, zamilovat jste se do něj mohli v přítulných Darkside anebo právě pod hlavičkou Against All Logic. Letošní deska, opět vymezená roky vzniku skladeb, pokračuje v těžko zařaditelném IDM, ve kterém mají důležitou roli samplované vokály. Deep, měkký domácí deep. A hostovačka Lydie Lunch nádavkem. If You Can't Do It Good, Do It Hard.
Drive Like Jehu – st
Kapela, ke které se hlásí Cedric Bixler-Zavala, Brian Cook nebo Isaac Brock aneb bez Drive Like Jehu by nikdy žádní At the Drive-In, Botch nebo Modest Mouse nebyli. Jasně, nadsázka, aletyvole. V první půlce devadesátek stihli vydat dvě skvělé desky, tohle je první z nich. San Diego na dlouhé rmutné večery, kdy ještě neslintáte a máte sílu mlátit hlavou do zdi. Harry potkal Sally, hardcore zas emo, deštník šicí stroj. „Pencil dove, pencil kisses, pencil cove, pencil drop, down from above/ Spittin' pencil bullets pencil slugs... yeah...“
Jindra Holubec – Valerij Dubjanin
Buď požehnána čistá přírodo! Jindra Holubec vyrostl z jesenické hlíny jako strom, živil se kouřením vlastního listí a hořel jako za bouřky rozetnutý kmen. Krásně udělané elpíčko plné nezařaditelných písniček, funky, jazz, matika a astrální výjezdy. Srdcechody. Popadne vás chuť vidět jeho koncert a to se jistě zase někdy stane, až tedy opět přistane.
Vole – Dej Bůh Pěstí
Jedna z nejlepších živých kapel u nás, tady a teď. Což neznamená, že deska je méně razantní, vlastně z nahrávky stříká podobný sajrajt jako na koncertech. Tady jsou slova zbytečná, všechno bude jen balast. Diy, námrd, čau. Tomu odpovídá image, cover. A texty! Naživo jim bude těžko kdy rozumět, takže abyste docenili nevšední humor, sebe-destruktivní a nihilistické tendence i aktivistické šlehy, je třeba se je naučit nazpaměť. A to se v tomhle životě určitě vyplatí. „Kde se to bere no asi vlastně v nás/ co nám chybí je opensource a chlast.“ Stoned to Death, jistota.
Michal Pařízek 05.04.2024
O Liv.e více v dubnovém Full Moonu, ten text vůbec nebyl v plánu, ale prostě musel ven. Ona sama říká, že když nahrávala loňské album Girl in the Half Pearl,…
Zuzana Valešová 30.03.2024
Zatiaľčo minulý rok pôsobila Žižkovská noc ako taký “kočkopes”, tento rok nastúpila v plnej sile s jasnou správou, myšlienkou a víziou mne viac než sympatickou.
Michal Pařízek 22.03.2024
„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.
Ondra Helar 19.03.2024
Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.
Michal Pařízek 08.03.2024
Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.
Michal Pařízek 23.02.2024
„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.
Andraž Kajzer 13.02.2024
Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.
Michal Pařízek 09.02.2024
Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...
Michal Pařízek 26.01.2024
„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.
Michal Pařízek 12.01.2024
Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?