Viktor Palák | Články / Reporty | 18.11.2024
Nejprve se jako noční můra jeví fronta. Ti posilnění přebíhají dopředu za přáteli, ti, kdož jsou dále od vchodu, se zmatku ve dveřích do chrámové lodě dočkají až později. Neurvalé devadesátky, kdy byli Current 93 pořád svého druhu buřiči, připomíná zejména chaos s usazováním.
Nálada je ale povšechně obřadná, závany skutečných nočních můr se rozvinou později s Rivers of Babylon. Boney M se čelně střetávají s tóny apokalypsy a okamžitě to dává pocítit, jak hmatatelný byl (je) vliv Current 93 na neofolk, ať už si pod tímto jménem představíme autoritativní bardství Rome Jérôma Reutera anebo industriální marše kapel jako Triarii Christiana Erdmanna.
Cesta Current 93 je ale bohatá a místy až dryáčnické zvěstování zlého tvořilo jen (menší) součást koncertu v kostele sv. Šimona u Judy, kam se David Tibet a spol. vrátili po osmnácti letech. Poslední roky a desky jsou nakloněni křehkému, klidnému písničkářství, a přestože optimistickou rozvernost si Tibet nechal do svého žel jednoalbového projektu Hypnopazuzu, prosvítá jejich hudbou i něco paprsků naděje. „Light is leaving us all,“ zpívá se sice v jedné z nejvemlouvavějších manter posledních let, ptactvo ale pořád zpívat nepřestalo a Current 93 dokáží svou poezií oživovat i dřevěné loutky.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé. Nejen na posledních albech se jeho hlas usadil těsně před hranou básnivé hladivosti, z pouťového vyvolavače se pomalu stala blízká duše, aniž by tento přerod měl cokoliv společného s usedlostí.
Pečlivý student koptštiny, básník a kouzelně unikavá osobnost David Tibet v sobě stále má charisma ředitele šantánu i démona převlečeného za kněze (či naopak), místy dojímavě hladí po tváří, abychom za moment zjistili, že nám po ní roztíral menstruační krev. (Ze sestavy pro fans stále živých pohybů britské experimentální scény nutně vyčnívá spolupachatel toho všeho Andrew Liles, jinak též z Nurse With Wound.)
„And none of this runs eternal,“ deklamuje Tibet ve skladbě Niemandswasser. Více než dvě hodiny (a kolem dvou desítek písní) možná nabízely i úsměvné triky jako hororově blikající kostelní světla, návrat Current 93 měl ale parametry zážitku, který se dotýkal věčnosti. Jeden z koncertů roku? Possibly yes.
Current 93 (uk)
16. 11. 2024 Kostel sv. Šimona a Judy, Praha
foto © Lucia Banáková
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Václav Valtr 28.10.2024
„I wanna taste you, taste your lips, feel your hips,“ znělo z pódia, kde stála zpěvačka v rudých šatech, od prvních okamžiků plně pohroužená do hudby.