Články / Reporty

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

Jakub Béreš | Články / Reporty | 13.07.2019

Dlouhé vyspávání se na Pohodě nevyplácí, první várka koncertů startuje hned po poledni. A slovenský rapper Gleb patří už několik let k tomu nejlepšímu, co tamní žánrová scéna nabízí. Díky ještě čerstvé desce Gauč Storytelling, o které se mluví v superlativech, si Big Boy Gleb zahrál poprvé na Pohodě. Vidět v brzkých odpoledních hodinách skákat největší stan a recitovat texty spolu s verbálním kulometem, to se neokouká. Vypravěč příběhů ze života na tour i polehávání na gauči krmil stádo fanoušků poctivě: „Když můj dj usoudí, že neděláte dostatečný bordel, musím začít znovu,“ hecoval od samého začátku. Během jeho setu se nic takového nestalo a na Glebův historický moment, jak sám nazval své účinkování na letišti, se bude vzpomínat. Dost možná koncert, který otevře dveře tuzemským rapperům na podobné podniky.

Zběsilou show předvedlo i dámské punkové trio Dream Wife. Přestože songy z jejich eponymního debutu, který na NME získal pět z pěti, zní celkem romanticky, naživo islandsko-britská skupina odkazuje k takovým Idles, kterým na letišti patřil stejný slot před dvěma lety. „Gender je konstrukt, na který sereme,“ vykřikovala zpěvačka Rakel Mjöll před hitem Somebody, jehož mantra „I’m not my body, I’m somebody“ vlila energii do moshpitu, v němž do sebe přátelsky strkaly mladé holky i postarší rockeři.

fotogalerie z druhého festivalového dne ke zhlédnutí tady anebo tu

Mac DeMarco do sebe přestal během koncertů házet flašky whisky a hodinový prostor jistil to, že se z koncertu nestane tříhodinová šaráda, jako tomu bylo před pár lety v Praze. Kanadský písničkář s jiskrami v očích vypadal, že si suché období užívá. Mezi písněmi i během nich se neustále vtipkovalo a úsměvy na tvářích prohloubila i duha, která se objevila za hlavní stagí po sychravém dni. Perfektní načasování, zklidnění musí být.

Z omrknutí jihoafrického dua Faka, které bylo k vidění minulý rok na Creepy Teepee, se nakonec stala nejzábavnější hodina celého dne, a to i přes to, že vedle hráli The Roots. Queer aktivisté zvolili pozvolný meditativní nástup, aby po deseti minutách odhodili vytahané latexové bundy a spustili nemilosrdný afrobeat. I když textům nemohl nikdo rozumět, vroucí energií Faka strhli masu dychtivou po tanci.

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Vykřičet všechnu frustraci přijde vhod a dvojice ze Sacramenta ví, že právě od toho tady je. Duha nad letištěm už dávno zmizela a Death Grips rozsekali každého jediného v ďábelsky nasvícené aréně. Řev a rap MC Ridea, snad ještě špinavější než na nahrávkách, přehlušily všechna předešlá vystoupení a Pohoda si do svého portfolia zařadila další hiphopové hvězdy, které posouvají žánrové konvence.

Info

Pohoda Festival
11. - 14. 7. 2019
letiště Trenčín, Slovensko

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace