Články / Rozhovory

Poino: Výjimka se vždycky najde, musíte ale popadnout lopatu a vyhrabat si ji

Poino: Výjimka se vždycky najde, musíte ale popadnout lopatu a vyhrabat si ji

redakce | Články / Rozhovory | 05.10.2012

Londýnští Poino jsou na scéně pět let. Na Silvestra roku 2010 vydali debut Moan Loose. Jejich zvuk evokuje kapely jako Drive Like Jehu, Unwound, Johnboy nebo kapely z labelu Amphetamine Reptile. Můžeme je směle zařadit mezi nově se „formující hnutí“ kapel (Bear Claw, Self-Evident, Cartographer, Joe 4, The United Sons of Toil), které navazují na to nejlepší z hardcoreu a noise rocku 90. let. Na otázky odpovídal zpěvák a kytarista Gaverick de Vis, člen kdysi nadějných Giddy Motors (se Stevem Albinim nahráli desku Make It Pop, která vyšla na FatCat Records v roce 2002).

Vážím si d.i.y. principů, které vyznáváte (nahrávání, produkce, booking), ale jaký je tvůj přístup k používání internetu v nezávislé hudbě a hardcore?
Nevidím problém, když kapely používají internet k vlastní propagaci. Děláme to s deskami Horse Arm i s kapelou a nedovedu si představit lepší nebo levnější prostředek pro někoho, kdo vyznává DIY principy a nemá moc peněz.

A co internet jako korporátní médium?
Když už dojdeš tak daleko, že nahraješ a vyrobíš album, a pak se chystáš koncertovat, bylo by trochu divné nedat o tom nikomu vědět. Pokud jsi podepsal smlouvu s labelem, dělají (alespoň doufáš) tuhle práci pro tebe, protože potřebují prodat desky a potřebují peníze, aby mohli podepsat další kapely a koupit jídlo pro kočky, makarony a tak. Množství a měřítko propagace spočívá ale v tom, kolik peněz a času má člověk k dispozici.

Je to takhle jednoduché?
Prostě si nemyslím, že internet korumpuje lidi nebo jejich propagační touhy jinak než jakékoliv jiné nedigitální nástroje. Může jim to usnadnit. Když chceš prodávat a řídit svoje podnikání jako prase, budeš to dělat tak jako tak, ať už máš k dispozici jakékoliv prostředky.

Jaké je to mít v Londýně noiseovou kapelu?
Skvělé. Jasně, v Londýně je to pořád těžké, ale jeho velikost dává místním kapelám příležitost hrát častěji a víc se zviditelňovat. Díky festivalům jako ATP, které se začaly v nultých letech objevovat, a díky internetu je teď povědomí o undergroundové hudbě daleko zdravější, což je skvělá věc pro kapelu jako jsme my.

Jak teď funguje místní scéna?
Řekl bych, že hudební krajina v Anglii prochází, jako všude jinde, neustálými cykly. Malé výbuchy, kdy se najednou objeví hromada skvělých kapel, se střídají s periodami, kdy se nic neděje. Jako teď. Pokaždé se nějaká výjimka najde, musíte ale popadnout lopatu a vyhrabat si ji.

Horse Arm Records je projekt, který má sloužit potřebám kapely?
Horse Arm jsem založil s Rossem (baskytarista Poino – pozn. aut.) hlavně kvůli vydání desky s tím, že bychom časem mohli vydat i další naše projekty. Takže vyjde fantastická deska Buttonhead, snad na konci letošního roku. Pak by měla následovat další deska Poino.

Chystáte se vydávat i spřátelené kapely?
O tom jsme diskutovali, ale záleží to výhradně na naší finanční situaci. Jedna možnost, kterou jsme probírali, byla vydávat desky kapelám, které si stejně jako my dělají celou práci samy – nahrávání, produkci a výrobu. A pak by použily název Horse Arm, jako výraz určitého spojení, aby nemusely zakládat label. Všechno bez autorských práv, procentních podílů nebo čehokoliv takového.

Povíš mi něco o vašich bývalých kapelách Giddy Motors a Buttonhead?
Ano. Obě se rozpadly a oběma se líbilo číslo devět.

Aha. A co tě nejvíc hudebně ovlivňuje?
Dovol mi to podat takhle: Myslím, že důvod, proč Poino fungují tak dobře, je, že každý z nás nesnáší 90 % hudebního vkusu těch ostatních. A taky deodoranty druhých.

Aha. A co ty různé hudební preference?
Abych se téhle otázce zase vyhnul, doporučím vám anglický web I Highly Recommend. Místo rozhovoru požádají kapelu o malý výběr hudby, kterou zrovna poslouchají a chtějí ji doporučit.

Dobře. Jaká londýnská kapela na vás měla největší vliv?
Nemůžu mluvit za ostatní, zrovna totiž spí, pšššt. Pro mě to byli The Who. V sedmi letech jsem dostal desku The Story of the Who. Změnila mi život.

Před pár lety hrála v Čechách skvělá britská kapela Silent Front, znáte se?
Jo, na začátku roku jsme spolu odehráli pár koncertů. Skvělí kluci a navíc vaří skvělé těstoviny.

O čem je deska Moan Loose?
O tom, kde se tvoří sny.

Aha. S hudbou nám to moc nejde. Je někdo z členů Poino fanouškem některého z londýnských klubů Premier League?
Ne. Jediné sporty, které jsem schopen v současné době provozovat, jsou šipky, jídlo a vzpírání.

Info

Autor: Oto Horší. Vyšlo ve Full Moonu #16> / 2011.

České koncerty Poino 2012:
http://poino.bandcamp.com
5/10 @ Boro, Brno
6/10 @ Klub CP4, Hradec Králové
7/10 @ Café V Lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Margaux Sauvé (Ghostly Kisses): Příběhy posluchačů ovlivňují proces psaní

Kristina Kratochvilová 29.03.2024

Kanadská zpěvačka Margaux Sauvé je středobodem Ghostly Kisses a ve snových zvukových krajinách rozpíná příběhy o lásce, touze a ztrátě. Rozhovor.

Václav Havelka (fyield): KEXP vnímám jako milník

Michal Pařízek 25.03.2024

Dostat se s kapelou do studia legendární radiové stanice KEXP v Seattlu je snem mnoha hudebníků z celého světa. Rozhovor.

Josef Buchta (B-Side Band): Vždycky jsem snil o tom, že budu mít big band

Jiří V. Matýsek 11.03.2024

„Spotify je skvělý nápad, uživatelsky neuvěřitelně fantastická věc. Člověk nemusí nic tahat, nic nosit. Ale všichni ti muzikanti jsou okradení," říká principál. Rozhovor.

The Bladderstones: Záskoky nevedeme

Jiří V. Matýsek 06.03.2024

Slánské artbluesové trio se po sedmi letech od debutu Without Cover vrátilo s chválenou studiovkou a zároveň slaví deset let na scéně. Rozhovor.

Boris Schubert (Skvot Czech): Tvorba úspešného kurzu je tímová záležitosť

Mariia Smirnova 05.03.2024

„... snažíme sa oslovovať naozaj zaujímavých a úspešných ľudí vo svojom obore. Základom je vzájomná dôvera, sympatie a ochota lektora s nami aktívne spolupracovať.“ Rozhovor.

Pragueshorts: Piotr Jasiński (Mimo), Natálie Durchánková (Přes střepy)

Viktor Palák 28.02.2024

Ve finálním díle ankety odpovídají Piotr Jasiński, v jehož filmu Mimo ztvárnili Josef Trojan a Jakub Kalián kamarády, kteří narazí na situaci, která může být spouštěčem revize jejich vztahu.

Julie Martinková, Anna Horáková (FAMUFEST): Nesmíme se strachem nechat odradit od růstu

Mariia Smirnova 27.02.2024

„V programové dramaturgii si hrajeme hodně s pocity či smysly a chceme, aby i diváci při návštěvě festivalu mohli více reflektovat tuto část sebe sama..." Rozhovor.

Pragueshorts: Greta Stocklassa (Bzukot Země), Marie-Magdalena Kochová (3MWh)

Viktor Palák 26.02.2024

Bzukot Země zachycuje absurdní i povědomou šarvátku o to, jak formulovat zprávu mimozemským civilizacím. V kontaktu se současnými tématy je i film 3MWh, který volí atmosféričtější cestu.

Pragueshorts: Philippe Kastner (Deniska umřela), David Payne & Tomáš Navrátil (Baroko)

Viktor Palák 25.02.2024

V národní soutěži největší domácí přehlídky krátkých filmů se potkalo ke dvěma desítkám titulů, oslovili jsme tvůrce a tvůrkyně některých z nich.

Gaika: Nechat se unášet

Nora Třísková 22.02.2024

Podobně jako kloubí různé aktivity – psaní, kurátorství a výtvarná tvorba, producentství – na desce spojuje v lecčem typické anglické žánry jako dub, postpunk nebo alt rock. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace