Články / Recenze

Pomalá cesta hluku (Kragrowargkomn & Hlukar)

Pomalá cesta hluku (Kragrowargkomn & Hlukar)

Jakub Koumar | Články / Recenze | 12.08.2020

Bratislavský label Urbsounds vyrostl v roce 2001 díky společné práci tří experimentátorů Michala Lichého (Urbanfailure), Tobiáše Potočného (RBNX) a kapely Jamka. Coby producenti se věnují především experimentální hudbě a nabízejí prostor obdobně zaměřeným hudebníkům, kteří rádi využívají ty nejrozmanitější syntezátory, ruchové nástroje nebo všemožně přestavěné a upravené krabičky na rachot. Jedním z nich je i průzkumník těžko zkrotitelného lomození Peter Kerekeš aka Hlukár, jehož druhé album Neuromeditation od počátku funguje jako perfektní anestetikum na obavy z neznámého. Zároveň povzbuzuje nekonečně hlubokou zvědavost a vlastně i touhu po stále niternější introspekci. Zázemí u malého vydavatele našla i industriálně-postmetalová Tma od taktéž jednočlenného projektu Kragrowargkomn, za nímž stojí poněkud tajemný G#, známý třeba z drone-metalové Mantry. Obě desky spojuje významný podíl meditativní estetiky, pomalosti i rafinované gradace, a především svérázného míchání všech zvukových barev.

Neuromeditation se v úvodní skladbě potápí do ambientní hloubky plné šumu a záhy se objevují pulzy, záblesky, flashbacky a významně deformovaný hlas. Hluboký, nesrozumitelný. Hlas, jenž buď není z tohoto světa, nebo je z tak nepřístupného nevědomí, že není možné mu porozumět. Hlukar vytváří poctivou noisovou kompozici, ale stylová škatulka u něj vůbec není tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Od začátku se k jakémukoli divočení dostává neskutečně pomalu. Jako by ten nejintenzivnější zážitek potřeboval dlouhou přípravu a velice specifické neurální nastavení, k jehož aktivaci je potřeba naše kognitivní schopnosti co nejlépe ukolébat.

Vzápětí se odhaluje celý zvukový mikrosvět. Silně lakovanou zvukovou plochu rozdrásávají ruchové škrábance, začíná se třást a jakýkoliv ze začátku změkčený okamžik postupně odhazuje i ten poslední zbytek opatrnosti. Není zde ale žádná násilnost nebo bezohlednost. Každá gradace zní sebejistě a explozivně, ale pak… ústup. Hlasité i tišší souvislosti následují jedna druhou po decentně narýsované sinusoidě, kdy na vrcholu amplitudy zahlcuje jeden zvuk druhý, na jejím dně lze lehce odlišit jakýkoli záchvěv a každé zvukové škobrtnutí. S každým zopakovaným zvukem se ztrácí nejistota. Chvíle, které na začátku spíš uklidňovaly, s blížícím se závěrem bičují pozornost. Najednou se zdají být dobře známé, uchopitelné, okázale ignorují jakékoli konvenční uspořádání, přímo vybízejí do nich naskočit a nechat se unášet až k ruchovému osvícení.

Tma, kterou má na svědomí Kragrowargkomn, začíná stejně jako u Hlukárovy Neuromeditation přípravnou fází. Dofieldrecordingového úvodu z pera Patricka Tubina McGinleyho (Murmer) neproblikávají nevyzpytatelné záškuby, ale regulérně ho protkává a posléze takřka zcela nahrazuje hluboký bass. A jeho hloubka je vskutku dechberoucí, přitom vábivá a půvabná. „Tma je pouze nedostatek světla,“ píše se v anotaci desky a právě tyhle nejnižší tóny jako by byly tím místem, kam nedopadne ani ten poslední a nejzbloudilejší sluneční paprsek. Když se přidají kytary v sludgeově pomalé a donekonečna se táhnoucí melodii, je to jako předzvěst blížící se bouře. Ta však nepřichází z ničeho nic. Ukolébanou mysl tón po tónu, úder po úderu nejdřív doslova omračuje tíživé dusno a vidina strhujícího lijáku působí jako ty nejúžasnější vyhlídky. Ani Kragrowargkomn se ale nedotkne prvoplánové gradace po zdánlivém klidu. Z okamžiků toho největšího napětí se opět vrací do dunivě hypnotického stavu.

Z něj vede cesta skrze dlouhé, chladně neúprosné rytmy. Stejně jako v případě Hlukára je nutné si osvobozující pocit zasloužit. Proposlouchat se na samotné dno a projít si mnoha kruhy tápání, postupně se měnícím ve skálopevnou (sebe)jistotu vkovanou do repetitivních motivů, akcelerujících tak pomalu, že je možné si toto zrychlení uvědomit až za dlouhou dobu. Díky neměnné kontinuitě je obtížné odhalit, kde se vlastně odehrála změna. V určitém, avšak zcela nekonkrétním okamžiku, jsou náhle všechny zvuky daleko rozostřenější a mnohem méně uchopitelné. Rytmus se ztratí a nad krajinou se střídá jeden vazbivý kytarový hřmot za druhým. A pak přijde první vlna a hudba udeří v krátké, ale zcela intenzivní deathmetalové smršti ohýbající kmeny stromů až k hranici přelomení. Nejsou to dlouhé okamžiky, ale svou intenzitou nabízejí neochvějný osvobozující pocit.

Nezapomenutelnost obou nových nahrávek slovenského Urbsoundu spočívá ve schopnosti postupně srůst s každým motivem, tónem i zarachocením. I v těch nejnepřístupnějších momentech dávají spoustu prostoru k uchopení, převrácení, (dez)interpretování a hlavně rozbíjejí dogmata i tam, kde by se něco jako dogma jen sotva dalo čekat.

Info

Hlukar – Neuromeditation (Urbsounds, 2020)
bandcamp interpreta

Kragrowargkomn – Tma (Urbsounds, 2020)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vedle mne jste všichni jenom básníci (Topinka vs. Rimbaud)

Valentýna Žišková 14.05.2021

Kniha představuje pozoruhodný případ díky své opoře v dobových textech a dokumentech i explicitně osobnímu a emocionálnímu pohledu na Rimabaudovu osobu.

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace