Články / Reporty

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Pomalý rozjezd, silný závěr – The Legendary Pink Dots

Vojtěch Podjukl | Články / Reporty | 16.02.2020

Na čtyřicátý koncert u nás dorazili The Legendary Pink Dots. Za čtyři dekády působení si prošli řadou změn v sestavě i skladbě nástrojů, v minulosti se tu prostřídaly třeba saxofon, perkuse nebo housle, dnes už je ale neuslyšíme. Britsko-nizozemská formace osciluje mezi několika žánry a není snadné určit jeden nebo dva hlavní, řekněme, že jde o psychedelický rockový hybrid s elektronickým nádechem. Naživo tentokrát v tříčlenné sestavě, když zakládající členy, zpěváka Edwarda Ka-Spela a Phila Knighta na syntezátory, doplnil kytarista Erik Drost. Diskografie o pětačtyřiceti položkách jim umožňuje značnou dramaturgickou variabilitu při stavbě programu, který čerpal z různých období i alb.

Klub se začal plnit před osmou. V úvodu setu kazil dojem příliš hlasitý beat, basů mohlo být taky méně. Rozpačitě působily i prostoje mezi písněmi. The Legendary Pink Dots byli strnulí, ale jen do chvíle, co se podstatně zlepšil zvuk. Beat ustoupil do pozadí a svým pomalým tempem byl najednou uklidňující. Vynikl zásadní prvek v chemii sestavy, charismatický zpěv, kterým Ka-Spel maluje příběhy na pozadí tvořeném efektovanou kytarou. Zvuk byl barevnější a projev kapely uvolněnější. Na pódiu bylo živěji, a i když Ka-Spelovo pohazování hlavou už není tak energické, jeho kreace podporovaly kontakt s publikem.

Mrazivě psychedelická plavba postupně vtahovala publikum, ve druhé části jednotlivé skladby spojovaly samply a jedna přirozeně přecházela ve druhou. Kosmická výprava si držela tempo i atmosféru, a to navzdory tomu, že nejznámější písně zazněly hned v úvodu a pak až v závěru večera. The Legendary Pink Dots vyklidili po přídavku pódium stejně, jako ho obsadili – s klidem a beze slova. Pak se v částečně vyprázdněném sklepě objevili na pár slov s fanoušky, když pro většinu z nich to byl několikátý koncert a s nostalgií vzpomínali na ty minulé. The Legendary Pink Dots si i přes personální a hudební proměny stále drží pevnou základnu příznivců, i když hlavně těch starších. Mileniálů ten večer v klubu moc nebylo, natož těch mladších.

Info

The Legendary Pink Dots (nl/uk)
15. 2. 2020 Café V lese, Praha

foto © archiv skupiny

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kytarové náhody Kyšperského s Kittchenem

Adam El Chaar 20.09.2020

Zprvu mě bezkonfliktní plyšák Kyšperský bavil víc, ale časem jsem si začal užívat i zakukleného podivína Kittchena.

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.