Články / Recenze

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil | Články / Recenze | 29.12.2019

Marc Nelson, kytarista a zpěvák Labradford, jedné z nenápadných, avšak průkopnických kapel amerického postrocku, má už téměř dvacet let svůj projekt Pan American. A zatímco Labradford se na začátku století odmlčeli, Pan American vydává své deváté album. Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí. Minimalistická hudba, u níž je zcela nezbytné se zastavit a nechat se pohltit těmi pár tóny a náladou.

Také A Son nevybočuje z minimalistického pojetí. Stejně jako u jeho osmi předchůdců jde o velmi nenápadné, subtilní dílo, které je však mnohem výrazněji postavené na elektrické kytaře a přibylo také zpěvu. Ve srovnání s minulými alby je novinka přímočařejší, otevřenější a také zní více tradicionalisticky – místy se dostává až do skoro folkových poloh. Dokonce se zde poprvé objevuje i cimbál, na který se dle vlastních slov Nelson učil hrát úplně od píky. Jeho zvuk sám o sobě dovede jinak žánrově nevyhraněnou nahrávku probarvit v pár místech svébytně lidovým, ne však přízemním nádechem.

Vraťme se však zpátky do Evanstonu, předměstí Chicaga, kde A Son vzniklo. Více než cokoli jiného je třeba říct, že jde o album pro soustředěný poslech doma. V takovém případě se do vás vpije velice rychle a snadno. Pryč je neurčitost předchozích desek, toto je doslovná a čitelná osobní zpověď, kterou nejlépe charakterizuje refrén skladby Memphis Helena: „I’m away from home.“ Melancholický, tklivý příběh, dle slov jeho autora o návratu a hledání kořenů.

Během celých čtyřiceti minut posloucháme prakticky jen táhlé, pomalé tóny kytary a několik málo dokreslujících prvků. Většina skladeb je také postavena na opakování jednoho motivu stále dokola, jako by šlo jen o jakési črty. Ale co se A Son musí nechat, dovede i tak zcela upoutat pozornost a přivést posluchače skoro až do meditativního stavu.

Mark Nelson se zpovídá, je posmutnělý, ale ne nekonstruktivní. S jeho hudbou na mysli možná vytanou neveselé věci, nebudete se v nich ale utápět. Naopak vám pomůže, aby nenápadně a naprosto přirozeně odpluly pryč.

Info

Pan American – A Son (Kranky, 2019)
bandcamp projektu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pohyby ledu, součást větší hry

prof. Neutrino 14.03.2020

Do Gravensteenova románu je absorbována většina atributů současné literatury – záhadná vražda, detektivní zápletka, prostředí investigativní žurnalistiky, manipulace s fakty.

Došla vodka, došla kola, zůstává blues (Streichl)

Jiří Vladimír Matýsek 13.03.2020

Ostravský bard, který dokázal do svých textů otisknout onu bluesovou náladu, opravdovost a zkušenost nelehkého života.

Reflexe dnešní doby (DJ Shadow)

Dominik Polívka 01.03.2020

Our Pathetic Age není nijak průlomové album, je však precizně poskládané, osobité a věrně zachycuje současnost co do zvuku i textu.

Making me sparkle (Blue Hawaii)

Karolina Veselá 23.02.2020

Nostalgicky se vracejí k hudbě svého mládí, a tak něžné a snové vokální party podkládají tranceovými a garageovými beaty.

Trefa do černého (Punisher MAX 2: Bullseye)

3DDI3 22.02.2020

Bullseye je díl, ve kterém Aaron malinko ustoupil od akce a přidal na psychologické hutnosti. Celek připomíná střet kladiva s trhavinou.

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...