Články / Profily/retro

Pouťové obludárium Toma Waitse

Pouťové obludárium Toma Waitse

Akana | Články / Profily/retro | 07.06.2020

OHODNOŤTE DESKU

Sbohem, jazzové kombo, sbohem, folk-bluesová romantiko. O tom, že je album Swordfishtrombones ve Waitsově kariéře zásadním předělem, není třeba dlouze diskutovat. Jeho způsob tvorby na něm prošel dramatickou proměnou a přes stabilně vysokou kvalitu předchozích desek je třeba konstatovat, že už takový kopanec potřeboval, pokud se písničkář nechtěl stát předvídatelným mazlíčkem stále stejného a stále konzervativnějšího publika. On sám si toho byl vědom a přátelské ale nesmlouvavé rozloučení s dosavadním producentem Bonesem Howem bylo jeho prvním krokem v zúčtování se zavedenými pořádky. Na druhou stranu tenhle pábitelský vagabund nehodlal měnit šatník podle diktátu současných hudebních trendů a tak není divu, že svépomocí produkovaná nahrávka plná fantaskních zvuků, rachotících perkusí a surreálných textů vydavatele z firmy Elektra dost vyděsila. Waits už ale neměl v úmyslu se jakkoliv podřizovat jejich představám a tak práskl dveřmi a nové útočiště nalezl u podstatně vstřícnějšího Chrise Blackwella a jeho značky Island.

Je trochu paradoxní, že Waitsova hudební i poetická imaginace se naplno utrhla ze řetězu teprve ve chvíli, kdy si přestal po putykách a zablešených noclehárnách hrát na bohémského beatnika a začal vést usedlý život s manželkou a tvůrčí partnerkou Kathleen Brennan. V tomto bezpečném přístavu dal nyní volný průchod své fascinaci bluesovým obrazoborcem Captainem Beefheartem nebo skladatelem a nástrojovým vynálezcem Harrym Partchem, začal se intenzivně zajímat o perkuse a to zdaleka nejen o ty běžně užívané. Na albu Swordfishtrombones je obsluhuje britský jazzový muzikant Victor Feldman a skladbám jako Underground, 16 Shells From a 30.6, Swordfishtrombone nebo Trouble's Braids právě všelijaké ty marimby, zvonce nebo bubny naplněné rýží dodávají tu přízračnou a lehce úchylnou atmosféru, do níž Waits chrlí a sípe své horečnaté texty.

Z barového povaleče a snílka se mění spíš v jakéhosi mefistofelského principála, hrdinové jeho písní se stále trmácejí po odvrácené straně světa, ta ale často ztrácí povahu romantické kulisy a mění se v groteskní výjevy z divokého snu. Underground předkládá strašidelnou vizi jakéhosi temného alternativního světa kdesi pod kořeny stromů, protagonista 16 Shells From a 30.6 blouzní o zbraních, vránách a pampeliškových stromech a nešťastník z bujného rokenrolu Down, Down, Down se řítí v objetí se samotným ďáblem rovnou někam do zatracení. Jiné skladby zůstávají podstatně blíž realitě, i v nich ale Waits ubírá na sentimentu a přidává na ironické štiplavosti. Dokonale vykreslený je jeho portrét zpustlého předměstí ve funébrmarši In the Neighbourhood s uválenými dechy a atmosférou těch nejsmutnějších Vánoc jaké si lze představit nebo návštěva zapadákova, kde zavřeli i tu poslední hospodu v tklivé baladě Town with No Cheer.

V tehdejší Americe aktuální téma traumat válečných veteránů má svou ozvěnu v písních Swordfishtrombone, Soldier's Things a možná i v recitovaném příběhu bývalého bouřliváka, nyní frustrovaného manžela Frank's Wild Years. Waits se ale stále dokáže i bezvýhradně dojmout, jak dokládá třeba kratičký lovesong Johnsburg, Illinois návodně pojmenovaný po rodišti jeho ženy, v němž jako by samým pohnutím sotva udržel tón. V závěru tísnivé námořnické lamentace Shore Leave pak ztracený někde v Indočíně touhou po své milované přímo skučí. Pestrý kaleidoskop nálad a emocí doplňuje i několik stručných instrumentálek: Dave the Butcher připomíná zvukovou kulisu nějakého pouťového obludária, Just Another Sucker on the Vine zase frivolní špacír po pařížském Pigalle.

Swordfishtrombones je skutečně podivná a matoucí skládačka vlivů, témat a bláznivých nápadů, alespoň pro nepřipravené fanoušky to ve své době musel být šok. Nicméně z dnešního pohledu, ve světle následujících, ještě bizarnějších nahrávek nepůsobí až tak radikálně. Waits nevymazal minulost a nezačínal zcela od nuly. Tradiční bluesové, folkové i jazzové vzorce jsou pod krustou aranžérských experimentů stále zřetelné a Waits-zvukový kutil zůstal podřízený Waitsovi-písničkáři. Právě ve spojení obou tkví dodnes neslábnoucí síla alba. Ze střetu poťouchlého instrumentálního kramaření, nespoutané představivosti a vytříbeného songwritingu vyšel Tom Waits silnější než kdy dřív.

Info

Tom Waits - Swordfishtrombone (Island, 1983)
album na Spotify

foto © Henry Diltz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Kult Björk – Homogenic

Lenka Marie 02.07.2020

Já jen vím, že harakiri je správně seppuku a chutná mi senča, ale tohle nějak nehraje.

Vizuální cesta Einstürzende Neubauten

Jan Škop 22.04.2020

Einstürzende Neubauten a jejich vztah k videoklipům a vůbec pohyblivým obrázkům aneb doplňující materiál k hlavnímu tématu aktuálního vydání Full Moonu.

Track týdne: Soccer96 - I Was Gonna Fight Fascism (ft. Alabaster dePlume)

Jiří Špičák 02.04.2020

Jako správný politický track má groove: vzpomeňte si na kultovní revolucionářský motorik Crest milovaných Stereolab a hned vám bude jasné, kde se pohybujeme a kde skončíme.

Ngoni pro třetí tisíciletí (Bassekou Kouyaté)

Akana 25.02.2020

Brilantní instrumentalista se nijak netají snahou oslovit co nejširší spektrum posluchačů a myslí přitom jak na své krajany, tak na západní publikum.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Ženy v angažovaném popu

Aneta Martínková 02.01.2020

V mainstreamovém vnímání bylo boření stereotypů pořád vnímané trochu jako padlé na hlavu. A umělkyně, které se o něj pokoušely... Jeden z nejlepších loňských textů Full Moonu nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Kde se vzal sad boy? (Depresivní pop)

Jiří Špičák 02.01.2020

Citlivý chlapec, plachý introvert. Sad boy. A jeden z nej-textů roku 2019, který vyšel v magazínu Full Moon, nyní online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Padesát let narušování vašeho klidu (Yoko Ono)

Jiří Špičák 02.01.2020

Nevídanou kreativní erupci první poloviny sedmdesátek zakončila Yoko Ono deskou Feeling the Space, píše se v článku, který vybíráme v rámci best of textů Full Moonu. Teď online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bez růžových brýlí (Ženy v beat generation)

Anna Mašátová 02.01.2020

Své místo v učebnicích literatury si ženy beat generation zatím zcela nenašly a těžko říct, zda se tak stane. Vybraný text z loňského ročníku tištěného Full Moonu online.

Full Moon Stage 2019: The Kill Devil Hills

redakce 14.04.2019

Australský Divoký západ v Ostravě? The Kill Devil Hills představí na Full Moon Stage svou aktuální desku.

Full Moon Stage 2019: Holy Motors

redakce 12.04.2019

Čarovnou náladu a cinematické westernové motivy násobí mohutný zvuk tří kytar, zkreslený spoustou efektů a reverbu.