Články / Recenze

Pověstná francouzská elegance (Halo Maud)

Pověstná francouzská elegance (Halo Maud)

Adam Zámečník | Články / Recenze | 30.08.2018

Více než rok po skvělém EP Du Pouvoir přichází francouzská zpěvačka Halo Maud se svým řadovým debutem. A přestože Je Suis Une île v mnohém pouze doplňuje motivy Du Pouvoir, dělá to s pověstnou francouzskou elegancí.

To nejzajímavější na hudbě Halo Maud je její nepředvídatelné kombinování francouzštiny s angličtinou. Hned v první písni Wherever střídá Maud s každou slokou jazyk a v refrénu je oba zkombinuje. Míchání jazyků zároveň podtrhuje výraznou zasněnost, jak je tomu v písni Du Pouvoir/Power, kde Maud nahodile střídá anglická slova s francouzskými a vše se pozvolna rozpíjí v melancholické melodii.

Zatímco EP Du Pouvoir představilo Maud jako variaci na dreampopové kapely typu Daughter, Je Suis Une île rozšiřuje svůj zvuk o výrazné melodie. Melancholické písně jako Baptism jsou doplněny popovějšími baladami jako Wherever, která umně kombinuje dreampopové kytarové linky s atmosférickými syntezátory a chytlavým rytmem. Zpěvem je však Maud mnohem podobnější francouzským ikonám typu Mylène Farmer či Corynne Charby než zpěvačce Daughter Eleně Tonře. I když se přirovnání k Farmer může zdát velkohubé, Maud velmi podobně využívá dynamiku svého hlasu. V tomto smyslu lze mnohé písně ze Je Suis Une île považovat spíše za pokračování tradice francouzského sofistikovaného popu.

Info

Halo Maud – Je Suis Une île (Heavenly, 2018)
facebook interpretky

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kořeny i zrcadlo (Protest the Hero)

Štěpán Sukdol 09.07.2020

„My sisters and brothers they hated so bad, To see me go west like someone gone mad.“ Protest the Hero již tradičně reflektují a kritizují současné dění.

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.