Články / Sloupky/Blogy

Preaching the blues (and all that jazz) #12

Preaching the blues (and all that jazz) #12

apx | Články / Sloupky/Blogy | 13.01.2015

Na fotbale jsem byla naposledy na Letné na přáteláku Česko - USA. Byla to jedna z mála příležitostí, kdy na hřišti vidět Rosického, většinou totiž střídá Cazorlu v poslední čtvrthodině. Fandila jsem Americkému snu a taky jsem si všimla nápadné přesily sympatických supporterů v kategorii 28 - 35 let. Domingo si musel myslet to samé, protože svoji reprezentační šálu věnoval nějakému děcku ještě v průběhu zápasu. Jinak to byl samozřejmě děs a radši si nechám vytrhat všechny nehty na rukou i na nohou, než abych ještě někdy šla na Spartu. Nesnáším Amíky, Rusáky, londýnské Poláky, izraelskou vládu a Čechy. Ááááá je to venku! Mizantrop (neplést s filantrop), xenofob a terorista k tomu. Takže dneska to bude o domácí scéně.

{Komentovaný audiozážitek k dispozici v nočním pásmu Moonshine na Radiu 1 od úterní půlnoci 13. ledna, ze záznamu pak na mixcloudu. A v jiném kontextu ještě v Latté Night na www.streetculture.cz, s Domingem, ve čtvrtek 15. ledna, od 21:00. Nalaďte.}

Když jsem na loňských Colours of Ostrava viděla Kyklos Galaktikos, čuměla jsem jak vejr. Od jejich debutu Osa dobra jsem je měla v šuplíku "Die Antwoord pro chudé" a nemyslím to zle, Die Antwoord pro chudé je super kapela. (Hlavně neurazit!) Naživo jsem je nikdy neviděla, Burianovy sólovky mě nebavily, kočce na přebalu Mataiotechnia navzdory, a tak jsem je uklidila na externí HDD. Pak přišel tenhle koncert, na kterém psychopat v tričku FURT KOFEIN (nevím, kdo z nich je Burian a kdo Hrdlička, a uznávám, že ten motiv zas tak originální není) absurdně dokonale diktoval, pak zabila Johana svým angažmá ve filmu Místa, a s novou deskou u Polí5 se nedají dál ignorovat. Mezi lovci mezer je skvělá, asi nejlepší od Neurobeatu (sic!), přestože obsahuje i tracky o délce 11:53 a 18:50, za což bych sekala prsty. Za každou linku typu "Každej večer se to smazalo/ každý ráno se to nahrálo" by měl Anděra zabít štěňátko, a za skladbu Sláva můžou jít všichni vrátit diplom. Relevantní hodnocení přenechám profíkům, ale já bych do konce roku nemusela ze scény "mezioborových umělců" slyšet nic jiného.


A přece.

Je zajímavé, že když do českého googlu zadáte Kyklos Galaktikos, druhý indexovaný odkaz je na tumblr kapely Mutanti hledaj východisko. Bylo by škoda, kdyby to zapadlo, což už se možná stalo, ale Mutanti, mezioboroví umělci kolektivu Landmine Alert, přesněji Jirka, Jan a tak trochu i Berenika, pokřtili 17. prosince desku Můj bůh září do mých temnot – černoch. Rozumíme si. Měla bych ale začít jinak. Když jsem na loňských Colours of Ostrava viděla Vložte kočku, čuměla jsem jak vejr. Mutanti stojí na mostě mezi Die Antwoord pro bohaté aranže a Vložte kočku a hledají východisko. Za každý track typu Laň by měl Anděra zabít štěňátko, Bratr a sestra nejlepší, Strejda Honza tak pitomý, až dobrý.

{Mimochodem, Vložte kočku oslavili sedm životů, a k této příležitosti natočili klip ke skladbě Kostra. Dneska v klubu La Fabrika zahrají set s názvem Otázka času, pokud nevíte, co s načatým večerem a řešíte otázku vašeho času.}


Mapování současného mezioborového umění by nemohlo být kompletní bez rovněž aktuálního ostravského příspěvku Schwarzprior. Desku IDKFA vydal (taky) Josef z Polí5, docela by mě zajímala ideologie za jeho edičním plánem. Totiž jak říká Edgar: "Z každý ideologie si můžeš vzít to dobrý, kromě křesťanství." Amen. Je nepravděpodobné, že by za tracky Schwarzprior Anděra vraždil štěňata, leda nějaká synthpopová. Situace Star Wars, Optimus Prime. Velmi vřele doporučuji, kromě stažení nové desky Schwarzprior a remixů (!), rozhovor ve Full Moonu #45, v případě, že byste chtěli pochopit všechny pocity dimenze. Ave všem, co se nebojej. Na závěr jsem si místo hodnocení připravila básničku. Thank you, drop dead.

IDDQD
Kočka přede

Info

Preaching the blues (and all that jazz) #12
Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer (2015)
Mutanti hledaj východisko - Můj bůh září do mých temnot – černoch (2014)
Schwarzprior - IDDQD (2014)

schwarzprior.bandcamp.com
kyklosgalaktikos.cz
landminealert.org/mutanti

foto Kyklos Galaktikos (c) Andrea Petrovičová 2014

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace