Články / Reporty

Přes překážky ke hvězdám? (The Legendary Pink Dots)

Přes překážky ke hvězdám? (The Legendary Pink Dots)

Jan Starý | Články / Reporty | 11.12.2018

Časy, kdy The Legendary Pink Dots věrně navštěvovali Prahu rok co rok, už jsou v nenávratnu, evidentně to ale není kvůli malému zájmu. Anglo-belgičtí psychedelici končící čtvrtou dekádu existence stále chrlí desky – pokud ne společné, tak aspoň sólové –, a když na to přijde, vyprodávají malé české kluby.

Právě volba prostoru zážitek do značné míry určila. Na kapelu, která skutečně je legendární, Café V lese kapacitou nestačilo, a tak se za intimitu prostředí platilo nátřeskem. Jinak přitom malému klubu rozplizlá melancholie kapely slušela. The Legendary Pink Dots jako by vyráželi do fantaskní space opery, ve které zvuky starých synťáků/kláves plnily prostor barevnými vizemi. Vedle nich zefektovaná kytara a potlačené rytmy budovaly obdivohodně konzistentní rámec, který umožňoval plně se ponořit do hudby.

Nebo spíš – umožňoval by v jiných podmínkách. Pink Dots byli nazvučení poměrně tiše, zato s přebuzenými basy. A aby to nebylo málo, usadilo se na baru několik hlasitých skupinek. Věrní fandové bezprostředně pod pódiem možná ani jedním problémem netrpěli, šlo ale o menšinu. Být to koncert s méně výrazným zpěvákem, mohlo to skončit naprostým fiaskem, ovšem vypravěč vlastních mýtů Edward Ka-Spel je unikát. Jeho zvučný, velice britský hlas navigoval koncert mořem problémů a přibližoval jej pastorálně-kosmickému tripu (no ano, bylo tam něco starých Pink Floyd).

Klávesák Phil Wright a kytarista Erik Drost mu sekundovali podklady, které sotvakdy plně sklouzly do jednoho žánru, zato si z řady z nich půjčovaly. A je potřeba říci, že i když syntetické zvuky The Legendary Pink Dots zní staře, pořád byly platné. Koncert si bral různě z mohutné diskografie skupiny, přičemž byl pozoruhodně konzistentní a fungoval spíš jako celek než jako série písniček. Jen začal být časem poněkud monotónní. A i když se zvuk postupně zlepšil, udělaly veškeré komplikace – některé jen těžko řešitelné – z vystoupení The Legendary Pink Dots hořkosladkou záležitost.

Info

The Legendary Pink Dots (uk/be)
8. 12. 2018 Café V lese, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...