Preview: Front Line Assembly

Front Line Assembly. Bezesporu jedna z nejdůležitějších a nejzásadnějších kapel elektro-industriální scény, kterou sami spoluzakládali. Když Bill Leeb v 80. letech minulého století odešel ze Skinny Puppy, dalšího z žánrových kultů, aby jako vůdce nové kapely plně realizoval svůj talent, udělal správné rozhodnutí. A pokud se máme bavit o historii Front Line Assembly, nebylo by spravedlivé nezmínit zřejmě druhou nejdůležitější postavu, která se přidala až později a několikrát z vlaku FLA vyskočila. Při vší úctě ke všem vynikajícím muzikantům, kteří ve Front Line Assembly hráli a hrají, je to Rhys Fulber. Oba opět spolu se představí 30. srpna v pražském Lucerna Music Baru, kde Front Line Assembly v rámci obří The Machinists United Tour zahrají s dalšími giganty žánru, německými Die Krupps. Než se tak stane, dejme si pár šlágrů kanadských nezmarů.

Úplné kořeny. Total Terror původně vydali jako kazetový release v roce 1986, později se dočkalo i vydání na CD. Tohle byla ještě víceméně sólo jízda zakladatele Billa Leeba. Je ale příznačné, že zde posloucháme novou zvukovou úpravu, o kterou se postaral Rhys Fulber (kompletní remasterované album s názvem Total Terror Part I vyšlo v roce 1994). Už tady lze slyšet výjimečnost otců elektro-industriální hudby.

Millenium z roku 1994 je považováno za jedno z nejsilnějších alb v historii Front Line Assembly. Klip k titulní skladbě je cyberpunkově temný, temné a tvrdé hudbě odpovídají i kulisy klipu, rozbité město, podivné ponuré prostory, ocelový hmyz a další stylové propriety.

Další historická klasika, dodnes nakopávající a energický hit Vigilante ze stejné desky. Byla to doba, která přála mixování tvrdých kytar a elektroniky a Front Line Assembly patřili v tomto k nejlepším.

Postupné namotávání, cit pro melodie, zvyšující se puls a tlak, umění pomalých pasáží, které umí být stejně intenzivní jako ty zběsilejší. Také v tomto jsou Front Line Assembly mistry a jde o jedno z poznávacích znamení kapely, které inspirovalo mnoho následovníků. Mezi nejzářivější příklady těchto kvalit patří například tracky Civilization (Civilization, 2004) nebo Blood (Echogenetic, 2013).

Echogenetic je zatím posledním řadovým albem, nepočítáme-li soundtrack k počítačové hře WarMech (2018). Kapela na něm upustila od tvrdých kytar a zvuk je čistě elektronický. Front Line Assembly se zde nebáli experimentovat ani se soudobými elektronickými vlivy, jako je například dubstep. Skladba Killing Grounds patří mezi ty nejtanečnější a nejvýraznější, což ovšem nezastiňuje další tracky této vyrovnané kolekce. Pravda, někteří pravověrní fanoušci mají s otevřeností zvuku problém, ale ten je jen jejich...

Bill Leeb i Rhys Fulber svou kreativitu rádi uplatňují i mimo Front Line Assembly. Leeb si například zahostoval na povedeném loňském albu Lost in Reflection projektu Black Needle Noise, za kterým stojí John Fryer, producent, zvukový inženýr i hudebník, dobrý přítel skupiny, který prošel třeba sestavou This Mortal Coil, producentsky se podílel na albovém debutu Nine Inch Nails a na mnohých dalších (u nás spolupracoval s Brunem Ferrarim nebo Vanessou). V projektu Black Needle Noise se pěveckých partů ujaly povětšinou ženy, ovšem Leebovo podání songu Shiver of Want z něj dělá jeden z nejsilnějších v rámci nahrávky.

Soundtracky k počítačovým hrám bere kapela i fanoušci stejně vážně jako řadové desky. Práce na letošním soundtracku WarMech vedl Bill Leeb, podílel se také letitý člen Front Line Assembly Jeremy Inkel (R.I.P.), pro něhož to bylo poslední nahrávání s nimi. WarMech nabízí instrumentální kusy, které spíše než na razanci sázejí na práci s atmosférou. Pomalejší melodické tracky, instrumentální elektronika, ambientní náladotovornost, dokonalá práce se zvukem a také místa s typickým soundem. Atmosférická hudba, která je zároveň energická a vtahující.

Rhys Fulber sice na WarMech nepracoval, za to přišel s povedenou kolekcí na téma techno, industrial, EBM. Jeho Your Dystopia, My Utopia nabízí chladné a temné taneční tracky, old school techno se zde mísí s industriální špínou. Takhle zní kluby okolo třetí ráno, když se ještě nespí, ale skutečnost už se mísí se sny a nohy stále pracují v rytmu hudby.