Články / Recenze

Příběh jako kulisa obrazů - Yomeddine

Příběh jako kulisa obrazů - Yomeddine

Jakub Kurnas | Články / Recenze | 24.02.2019

Režisér a scenárista Abu Bakr Shawky přivezl do Prahy v rámci čtyřdenní přehlídky Arabské noci svou prvotinu Yomeddine. S filmem má za sebou úspěšný festivalový rok: jeho vrcholem bylo zařazení po bok snímků BPM a Saulův syn, když v Cannes získal Cenu Françoise Chalaise, která, zaštítěna jménem francouzského filmového historika a žurnalisty, vyzdvihuje hodnoty kvalitní žurnalistiky.

Egyptská road movie začíná smrtí Beshayovy manželky. Z izolované kolonie pro lidi postižené leprou se vydává hledat své rodiče, kteří ho do ní umístili jako malého chlapce. Nevolky k sobě přibírá i desetiletého sirotka Obamu a nesourodá dvojice putuje na oslím povozu chudou egyptskou krajinou plnou předsudků a násilí. Cesta se proměňuje v souboj o sebeúctu toho, který je v očích společnosti i boha nechtěný a nepotřebný.

Představitele hlavního hrdiny, Radyho Gamala, objevil Shawky v jedné z leperských kolonií. Jeho autentičnost je nejsilnějším prvkem filmu: zjizvená tvář a pronikavý pohled jsou mimořádně fotogenické. Přestože nepodává dokonalý herecký výkon, dokáže svou bezprostředností okouzlit.

Yomeddine dobře dokumentuje krutou africkou realitu. Bída, špína a zaostalost dýchá z každé scény: když Beshay s Obamou usínají na špinavých matracích pod mostem, když je kvůli Beshayovu vzhledu zatknou policisté. Dějová linka ale jednotlivé scény nedrží pohromadě. Yomeddine v prvním plánu líčí odtržení člověka od rodiny a vyrovnávání se s vlastní odlišností a společenským postavením, zároveň se snaží obsáhnout další náročná témata: smíření se smrtí, rigiditu náboženství, neutěšenou sociální situaci... To se jim v devadesáti minutách nedaří obsáhnout, některé myšlenky i dějové momenty vyznívají naivně či do ztracena. Podobná roztěkanost provází i vizuální zpracování. Záběry egyptské krajiny i Beshayovy tváře jsou působivé, vybízejí ke kontemplaci a dělají ze snímku barvitý zážitek s pachutí pouštního písku, ale střih, často chrlící jeden obraz za druhým, zahlcuje.

Yomeddine se dá chápat jako podobenství o přijetí sebe sama i jako road movie popisující hledání v nejširším slova smyslu. Násilnost některých zvratů ho sráží, ale nepopře vizuálně silné dílo, nabízející syrový obraz dnešního Egypta prostřednictvím společensky vyloučeného člověka.

Info

Yomeddine
režie: A.B. Shawky, 2018
web filmu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Za hranice lidské duše (Moonspotter)

Tomáš Kouřil 26.01.2021

Sci-fi fanouškovi trvá, než se vrátí do reality. Moonspotter to udělal a dovedl přitom spojit ohromný talent pro komponování elektronické hudby s místy dosti osobní výpovědí.

Dej pozor chlapečku… aneb Racci Ondřeje Hrabala

Valentýna Žišková 23.01.2021

Racci, druhý knižní počin Ondřeje Hrabala, jsou kompaktním, uceleným souhrnem vracejících se motivů, scenérií a nálad.

Soundtrack ke vzpomínkám na dětství (David Boulter)

Jiří Přivřel 20.01.2021

Tindersticks v pražské Lucerně a raná devadesátá. Gentleman s krásnou dívkou, v pozadí panorama Hradčan. The heart rules the head.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Ani si, neumíš představit, kolikrát jsem zemřel, než jsem to dokončil (Martin Zet)

Zuzana Krišková 08.01.2021

Výstava, která završuje několikaletou práci Martina Zeta zabývající se dílem svého otce, věrného komunisty a prominentního sochaře minulého režimu Miloše Zeta očima Zuzany Kriškové.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Naléhavost, která neotráví (Jehnny Beth)

Aneta Martínková, Jana Michalcová 06.01.2021

Punková ženská čtyřka Savages oslnila svět dvěma deskami a aktuálně hibernuje, jejich frontwoman Jehnny Beth se ale rozhodla vydat na sólovou dráhu. Duel.

Dávka disharmonickej meditácie (Caitlin Pasko)

Kristína Valachová 31.12.2020

Keby existovalo zosobnenie krehkosti, Caitlin Pasko by bola nielen jej verným predstaviteľom, ale i protikladom.

Balansovanie medzi podareným a nepodareným (Toello)

Jonáš Sudakov 30.12.2020

Vplyvy alternatívneho rocku, popu a rapu sú tu stále, aj keď teraz v trochu iných pomeroch.

Nejasné osudy (Vybledlá krajina s kopci)

Anna Valentová 29.12.2020

Držitel Nobelovy ceny za literaturu halí svoje prózy halí do tajemného a všudypřítomného oparu, který skrývá nejasné osudy protagonistů.

Krize středního věku a hledání svého já (Laura Jane Grace)

František Knuth 28.12.2020

Možná i díky této desce dojdete k útěše, že na pocity, které se při všech lockdownech a karanténách derou na povrch, nejste sami.

Nevyhnutelná změna podle Metz

Filip Zrno 26.12.2020

Ozvěny Fugazi, Jesus Lizard, Shellac či Arab on Radar se nesly celou deskou a přímočarost, agresivita a živelnost k Metz patří.