Příběh preppera Oktobrina stvořil kolektiv autorů

Nakladatelství Host spolu s brněnskou FaVU vydává letos na jaře knihu Sedimenty Diagnózy Wellness.

Zvláštní není jen svým názvem, ale i způsobem svého vzniku: jméno jejího autora totiž na obálce knihy nenajdete. Patálie preppera Oktobrina, který se vydává hledat místo k přežití konce světa hluboko pod zem, do sanatoria vzniklého v bývalých solných dolech v Bělorusku, totiž sepsal kolektiv třinácti autorů z Ateliéru intermédií brněnské FaVU. A už měl i svou divadelní premiéru.

Prepper Oktobrin přijíždí do běloruského Soligorsku, do bývalých dolů na potašovou sůl, přeměněných v luxusní sanatorium pro léčbu plicních chorob. Jeho cílem je prozkoumat, zda by bylo možné podzemní prostory obývat i po očekávané proměně světa. V rekultivovaném dole totiž vidí ideální úkryt před jakoukoli formou kolapsu. Ač je sám zdravý, podstupuje v podzemí léčebný pobyt, při němž má získat kontrolu nad svým životním osudem, prozkoumat své vlastní možnosti a učit se přežít nezávisle na vnějších okolnostech. Postupem času však začíná cítit nejen tíhu stovek metrů horniny nad sebou, ale i mantinely, které mu vymezuje personál sanatoria, moc lékařů a celková deprivace a osamělost.

Tak nějak by se dal v kostce popsat děj příběhu, který sepsali studenti brněnské FaVU. Má ale mnohem více vrstev. Už samotným způsobem vzniku se autoři snažili hledat odpovědi na aktuální otázky. „V literatuře, stejně jako třeba ve výtvarném umění, se kolektivní autorství často nepřiznává, respektive se záměrně zneviditelňuje. Ghostwritting, zásadní úloha editorů textu a konstruktivně kritických přátel, význam inspiračních zdrojů nebo přímo „copy pastů“ je značný. V prostředí výtvarného umění jsou to často rozsáhlé týmy a profesionální dílny, které díla vytvářejí, i když pod výsledkem je často podepsáno jen jedno jméno (které prodává). Pro nás je ale kultura především sítí vztahů. A při psaní postupně vzniklo povědomí kolektivu o tom, co vlastně vzniká a jak to má vypadat. Důležitý byl ten proces,“ říkají Bernardeta Babáková a Pavel Sterec, kteří měli vedení projektu na starost. V pozadí celého příběhu stojí i aktuální téma klimatické změny a snahy o hledání způsobů, jak o této zcela jistě největší hrozbě vyprávět. Všichni máme před očima apokalyptické vize zobrazující konec světa.

Jako součást stejnojmenné inscenace byl text uveden už v létě roku 2020 v brněnském HaDivadle. Teď se s ním prostřednictvím knihy mohou seznámit i další čtenáři. A zřejmě ho čeká i další vývoj. „Stále platí náš zájem s textem ještě pracovat v Bělorusku a ideálně také v běloruštině. Nezávislý festival performance v Minsku, kam jsme byli pozváni, byl z pochopitelných důvodů zrušen. Na něm jsme chtěli představit sérii streamů přenášených přímo z podzemí plicní kliniky. Třeba si tam ještě zajedeme na zotavení po covidu, který teď část z nás aktuálně prodělává,“ dodávají Babáková a Sterec.