Články / Recenze

Příběhy ukryté v několika slovech (Michal Rataj, Jaromír Typlt)

Příběhy ukryté v několika slovech (Michal Rataj, Jaromír Typlt)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 16.08.2020

OHODNOŤTE DESKU

Slovo a zvuk. Dva mocní spojenci. Jeden vyřkne myšlenku, druhý přidá atmosféru. Vystudovaný hudební vědec a teoretik, kterému přesto není cizí avantgarda, improvizace a experimenty se zvukem, Michal Rataj se opět setkává se spisovatelem a performerem Jaromírem Typltem, aby i s dalšími hudebními hosty navázali na vyvedené album Škrábanice, které v roce 2014 vydal label Polí5. Ten se ujal i letošní novinky Zaškrábnutí.

Tak divná a lehce nervní atmosféra. Shluky slov. Jakoby náhodný tok myšlenek, tohle jsou ale zároveň mini etudy, každá se svou pointou, jen pro každého možná někde jinde. Mnohovýznamnost i vtip. „Já tady mluvím o dřevních dobách. A ty se kácíš…“

Minimalismus, impulsivita i jen lehce podmanivé zvukové plochy či práce s konkrétním zvukem. Tak zní elektronika Michala Rataje. Minimalistické obrazce, které slovům dodávají konečnou zvukovou podobu, atmosféru, švih, či podpoří halucinogenní atmosféru některých mluvených chvil.

Příběhy ukryté v několika slovech, které přitom nabádají k tolika různým výkladům. A stejně tak zní i hudební doprovod. V dokonalém souzvuku. A přitom i sám o sobě tolik zajímavý, což dokazují i momenty, kdy slova na chvíli ztichnou, a album pluje jen ve světě zvuku a hudby. Experiment i útržky zvláštních melodií, vyhrávek a zvuku kytary, akustické basové kytary či nástroje šakuhači. Zejména pasáže, kde strunné nástroje zní, místy přinášejí i melodické plochy avantgardní melodie, ale stejně tak se i struny umí hbitě ve smyčkách mrštně obtočit kolem slov a ještě více cáknout ironii ukrytou v mnohých z nich. Zvukově dokonale vybroušená elektronika pak umí stejná kouzla. Abstrakce, ale ne samoúčelnost.

Muselo to zřejmě celkově být zábavné setkání, kde se ale pracovalo tvrdě a hledala se dokonalá souhra slov a zvuků. Se vším se tu pracuje detailně, přesně, což ale neznamená, že to není barevné, mnohovýznamné a pestré.

Ano. Při několikátém poslechu si už spolu s interprety odříkáváte některé pasáže a smějete se svým výkladům, které jste si tu našli. Smějí se i oni? Možná ano, možná jenom v jiných chvílích. Celkově ale Michal Rataj a Jaromír Typlt opět ukazují, že zprvu možná chladně, škrábavě a drze se dívající umění nemusí být ve finále vůbec jen vážné. Naopak.

Info

Michal Rataj, Jaromír Typlt – Zaškrábnutí (Polí5, Michal Rataj, 2020)
bandcamp vydavatelství

foto © Jan K. Čeliš

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.